 
    
    Přehled výstrah SIVS pozorované nebezpečné jevy
Systém integrované výstražné služby (SIVS) vydává výstrahy na výskyt nebezpečných hydrometeorologických jevů ve 3 stupních nebezpečnosti - nízké, vysoké a extrémní.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
 
    
    Systém integrované výstražné služby (SIVS) vydává výstrahy na výskyt nebezpečných hydrometeorologických jevů ve 3 stupních nebezpečnosti - nízké, vysoké a extrémní.
 
    
    Vyhodnocení úspěšnosti výstražných informací systému SIVS probíhá každoročně dle jednotné metodiky. Metodika porovnává vydané výstrahy na jevy (dané intenzity a kategorie) a reálný výskyt jevů (pozorované jevy) v jednotlivých krajích ČR. Z kombinace výstrahy a výskytu je pro jednotlivé události vyhodnocena úspěšnost výstrahy.
 
    
    Jednotlivé druhy nákladní dopravy se liší mírou zátěží životního prostředí, které způsobují. Podíl druhů šetrnějších k životnímu prostředí, mezi které patří železniční a vodní doprava, indikuje udržitelnost dopravního systému z pohledu environmentálních dopadů.
 
    
    Plocha s projevy těžby nerostných surovin, plocha rekultivovaná a plocha nerekultivovaná.
 
    
    Srážky jsou základní klimatologickou charakteristikou, indikující vlhkostní poměry daného roku. Nedostatek srážek způsobuje spolu s vysokým výparem (ovlivněným nadprůměrnými teplotami) tzv. klimatické sucho, je prvotní příčinou vzniku hydrologického a půdního sucha. Sucho je považováno za jeden z nejzávažnějších projevů změny klimatu na území ČR. Srážkové poměry daného roku jsou vyhodnoceny srovnáním ročního územního srážkového úhrnu s dlouhodobým normálem.
 
    
    Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
 
    
    Mokřadní a rašeliništní biotopy obsahují druhově pestrá společenstva a vedle negativních antropogenních aktivit jsou ohroženy především stále častějším výskytem sucha, které může v kombinaci s nevhodnými antropogenními aktivitami vést ke zmenšování až k úplné degradaci daného mokřadu a tím i k vysychání hydrografické sítě, na kterou jsou mokřady a rašeliniště napojeny a kterým dodávají vláhu.
 
    
    Kontaminovaná místa nacházející se v záplavových územích představují vyšší riziko kontaminace prostředí, ekonomických škod, ohrožení lidského zdraví a obecně dopadů v případě zaplavení těchto míst. Indikátor vychází z vymezených záplavových území Q5/20/100 a z přírůstkové databáze existence kontaminovaných míst a jejich stavu Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM), která je veřejně přístupná.
 
    
    Staré ekologické zátěže, resp. kontaminovaná místa jsou projevem negativních důsledků hospodářské činnosti, a to nejen průmyslu a energetiky. Je proto potřeba zabývat se řešením následků činností těchto sektorů, tj. sanacemi dotčených lokalit. Pomocí sanace lze snižovat počet lokalit starých ekologických zátěží a možná rizika pro ekosystémy i lidské zdraví.
 
    
    Indikátor zobrazuje množství a účinnost separace vybraných složek komunálního odpadu (papíru, plastu, skla a kovu). Sleduje, jak efektivně se daří v obcích tyto materiály oddělovat z celkového toku odpadu. Téma úzce souvisí s přechodem na oběhové hospodářství, jehož cílem je předcházet vzniku odpadů a maximálně využívat materiály prostřednictvím recyklace a opětovného použití. Zvyšování míry třídění napomáhá snižovat environmentální zátěž a závislost na primárních surovinách, což je v souladu s prioritami Státní politiky životního prostředí ČR 2030 a evropských cílů v oblasti nakládání s odpady.