
Přehled výstrah SIVS kategorie jevů
Systém SIVS vydává výstrahy na celkem 9 skupin meteorologických a hydrologických jevů, které se dělí do dalších podskupin (např. vysoké a nízké teploty, silný vítr, bouřkové jevy, požáry ap.).
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Systém SIVS vydává výstrahy na celkem 9 skupin meteorologických a hydrologických jevů, které se dělí do dalších podskupin (např. vysoké a nízké teploty, silný vítr, bouřkové jevy, požáry ap.).
Systém integrované výstražné služby (SIVS) vydává výstrahy na výskyt nebezpečných hydrometeorologických jevů ve 3 stupních nebezpečnosti - nízké, vysoké a extrémní.
Vyhodnocení úspěšnosti výstražných informací systému SIVS probíhá každoročně dle jednotné metodiky. Metodika porovnává vydané výstrahy na jevy (dané intenzity a kategorie) a reálný výskyt jevů (pozorované jevy) v jednotlivých krajích ČR. Z kombinace výstrahy a výskytu je pro jednotlivé události vyhodnocena úspěšnost výstrahy.
Srážky jsou základní klimatologickou charakteristikou, indikující vlhkostní poměry daného roku. Nedostatek srážek způsobuje spolu s vysokým výparem (ovlivněným nadprůměrnými teplotami) tzv. klimatické sucho, je prvotní příčinou vzniku hydrologického a půdního sucha. Sucho je považováno za jeden z nejzávažnějších projevů změny klimatu na území ČR. Srážkové poměry daného roku jsou vyhodnoceny srovnáním ročního územního srážkového úhrnu s dlouhodobým normálem.
Klimatické sucho představuje takové meteorologické podmínky (zejména srážky, teplotu vzduchu a vlhkost vzduchu), které jsou pro dané území neobvyklé a vedou k nedostatku vody v území, což může následně způsobit další formy sucha (hydrologické, půdní). Srážkovo-evapotranspirační index (Standardized Precipitation Evapotranspiration Index, SPEI) je bezrozměrná veličina, umožňující hodnotit výskyt a intenzitu klimatického sucha na daném území.
Snižování a udržování stavu spárkaté zvěře je prioritou pro umožnění přirozené a umělé obnovy lesa, a to zejména s ohledem na škody, které tato zvěř způsobuje okusem v nově zakládaných lesních kulturách, ale také na zemědělských plodinách a pozemcích. Vysoké stavy zvěře negativní vliv i na celý lesní ekosystém. Důvodem vysokých stavů zvěře je intenzivní využívání krajiny člověkem, především zemědělské hospodaření, které vytváří vhodné krytové a potravní podmínky, a snížená přirozená regulace zvěře, nebo její úplná absence.
Holiny jsou běžnou součástí obhospodařování lesů, proto by měl být v rámci pěstebních postupů kladen důraz na snižování jejich negativního dopadu na lesní ekosystémy. Malé holiny otevírají při vhodně zvolených pěstebních postupech prostor pro přirozené zmlazení, ale i umělou obnovu a umožňují tak vlastníkům lesa rychlou a efektivní přeměnu druhové skladby dřevin. Naopak velkoplošné holiny, vzniklé např. po vytěžení kůrovcového dřeva způsobují náhlou změnu vlastností lesní půdy a výrazně tak znesnadňují následné zalesnění.
Mapa vyjadřující délku trvání sucha v mělkých vrtech na území ČR.
Mapa vyjadřující délku trvání sucha v pramenech na území ČR.
Schopnost lesů plnit některé jejich funkce lze hodnotit dle zdravotního stavu vyjádřeného stupněm defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.