
Rozloha alpínských a subalpinských biotopů
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
Mokřadní a rašeliništní biotopy obsahují druhově pestrá společenstva a vedle negativních antropogenních aktivit jsou ohroženy především stále častějším výskytem sucha, které může v kombinaci s nevhodnými antropogenními aktivitami vést ke zmenšování až k úplné degradaci daného mokřadu a tím i k vysychání hydrografické sítě, na kterou jsou mokřady a rašeliniště napojeny a kterým dodávají vláhu.
Indikátor charakterizuje zastoupení zeleně a vodních ploch v sídlech, resp. v urbánním území nebo v administrativním území všech 61 měst ČR nad 20 tisíc obyvatel (tj. včetně krajských měst). Konkrétně sleduje i zastoupení jednotlivých kategorií zeleně (tj. nízké a vysoké zeleně), vodních ploch a zastavěného území.
Kontaminovaná místa nacházející se v záplavových územích představují vyšší riziko kontaminace prostředí, ekonomických škod, ohrožení lidského zdraví a obecně dopadů v případě zaplavení těchto míst. Indikátor vychází z vymezených záplavových území Q5/20/100 a z přírůstkové databáze existence kontaminovaných míst a jejich stavu Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM), která je veřejně přístupná.
Vývoj spotřeby přípravků na ochranu rostlin v rozdělení na jednotlivé skupiny (rodenticidy, herbicidy a mořidla, regulátory růstu, zoocidy a mořidla, herbicidy a desikanty, ostatní)
Klimatické sucho představuje takové meteorologické podmínky (zejména srážky, teplotu vzduchu a vlhkost vzduchu), které jsou pro dané území neobvyklé a vedou k nedostatku vody v území, což může následně způsobit další formy sucha (hydrologické, půdní). Srážkovo-evapotranspirační index (Standardized Precipitation Evapotranspiration Index, SPEI) je bezrozměrná veličina, umožňující hodnotit výskyt a intenzitu klimatického sucha na daném území.
Projevy změny klimatu (přívalové srážky, silný vítr, povodně, vysoké teploty a kolísání teplot) způsobují škody na dopravní infrastruktuře, které lze sledovat v monetárních jednotkách jako výdaje na nápravu škod.
Výskyt letních dní, tropických dní a tropických nocí charakterizuje teplotní podmínky letní sezony a její extremitu. Růst teploty vzduchu a její zvyšující se extremita představují jeden z nejprokazatelnějších projevů změny klimatu.
Výskyt mrazových, ledových, arktických dní a dní se silným mrazem charakterizuje teplotní podmínky zimní sezony. Pokles ročního počtu mrazových a ledových dní je spojen s poklesem zásob vody ve sněhové pokrývce a tím i s vyšším rizikem výskytu sucha. Zvyšování teplot v zimní sezoně má negativní vliv na vegetaci a ekosystémy, způsobuje narušení vegetačního klidu a zvýšený výskyt lesních a zemědělských škůdců.
Kolísání teploty vzduchu představuje zátěž pro lidský organismus a může způsobit škody na ekosystémech i v národním hospodářství. Se změnou klimatu je spojena celkově rostoucí dynamika meteorologických podmínek a výkyvy meteorologických prvků (teplota, srážky) do extrémních hodnot.