
Alokace prostředků z fondů EU na projekty
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
K růstu využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v silniční dopravě má docházet dle Akčního plánu čisté mobility (NAP ČM), jehož aktualizace byla schválena vládou v srpnu 2024. NAP ČM naplňuje požadavky Nařízení EU (2023/1804) k zavádění infrastruktury alternativních paliv (AFIR). Růst využívání těchto pohonů snižuje znečišťování ovzduší dopravou a je součástí dekarbonizace dopravy, která je klíčová pro plnění cílů klimaticko-energetické politiky EU.
Emise z dopravy přepočtené na jednotku plochy ukazují emisní zátěž území a tedy i míru znečišťování ovzduší dopravou. Nejvyšší emisní zátěž z dopravy mají městské aglomerace. Oxidy dusíku jsou typickou látkou produkovanou spalovacími motory, k překračování imisních limitů pro oxidy dusíku dochází zejména v dopravně zatížených lokalitách.
Doprava je významným znečišťovatelem ovzduší a produkcí emisí skleníkových plynů zatěžuje klimatický systém. Míra znečišťování ovzduší dopravou závisí na skladbě přepravních výkonů osobní a nákladní dopravy, struktuře vozového parku dle pohonů a stáří a na využívání alternativních paliv a pohonů (CNG, elektromobilita)
Doprava je významným znečišťovatelem ovzduší a produkcí emisí skleníkových plynů zatěžuje klimatický systém. Míra znečišťování ovzduší dopravou závisí na skladbě přepravních výkonů osobní a nákladní dopravy, struktuře vozového parku dle pohonů a stáří a na využívání alternativních paliv a pohonů (CNG, elektromobilita).
Porovnání energetické náročnosti hospodářství v jednotlivých zemích EU a také s průměrem zemí EU.
HDP v mezinárodním srovnání v rámci EU.
Indikátor hodnotí citlivost energetiky na projevy změny klimatu, a to na sucho a povodně, v evropském kontextu. Vyšší instalovaný výkon vodních elektráren znamená, že je energetika citlivější na výskyt (výpadky části zdrojů v důsledku) těchto jevů.
Měrný indikátor materiálové spotřeby využitý pro mezinárodní srovnání měří domácí materiálovou spotřebu ve fyzických jednotkách (tunách) na jednoho obyvatele.
Členské státy EU mají do roku 2020 stanoven cíl, že podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie bude činit 20 %.