Celkové odběry vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Výběr
Energetická náročnost hospodářství v zemích EU
Porovnání energetické náročnosti hospodářství v jednotlivých zemích EU a také s průměrem zemí EU.
Hrubý domácí produkt v mezinárodním kontextu
HDP v mezinárodním srovnání v rámci EU.
Instalovaný výkon vodních elektráren v Evropě
Indikátor hodnotí citlivost energetiky na projevy změny klimatu, a to na sucho a povodně, v evropském kontextu. Vyšší instalovaný výkon vodních elektráren znamená, že je energetika citlivější na výskyt (výpadky části zdrojů v důsledku) těchto jevů.
Materiálové toky v mezinárodním srovnání
Měrný indikátor materiálové spotřeby využitý pro mezinárodní srovnání měří domácí materiálovou spotřebu ve fyzických jednotkách (tunách) na jednoho obyvatele.
Odběry podzemní vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Odběry povrchové vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Plocha svahových nestabilit
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.
Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v zemích EU
Členské státy EU mají do roku 2020 stanoven cíl, že podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie bude činit 20 %.
Příjmy z ekologických daní a poplatků v mezinárodním kontextu
Mezinárodní srovnání celkových příjmů z ekologických daní, resp. poplatků členěných dle metodologie Eurostatu do 4 hlavních skupin – daně z energetických produktů (např. elektřina, plyn, pevná paliva), dopravní daně a poplatky (např. za registraci vozidel, mýto apod.), daně a poplatky za znečištění životního prostředí a za čerpání přírodních zdrojů (např. poplatky za znečištění ovzduší, platby za odběry vody apod.).