
Energetická náročnost hospodářství v zemích EU
Porovnání energetické náročnosti hospodářství v jednotlivých zemích EU a také s průměrem zemí EU.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Porovnání energetické náročnosti hospodářství v jednotlivých zemích EU a také s průměrem zemí EU.
HDP v mezinárodním srovnání v rámci EU.
Indikátor hodnotí citlivost energetiky na projevy změny klimatu, a to na sucho a povodně, v evropském kontextu. Vyšší instalovaný výkon vodních elektráren znamená, že je energetika citlivější na výskyt (výpadky části zdrojů v důsledku) těchto jevů.
Teoretický odhad pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění při celoživotní expozici měřeným koncentracím B(a)P v Česku
Vyhodnocení kvality povrchových vod využívaných ke koupání ve volné přírodě.
Měrný indikátor materiálové spotřeby využitý pro mezinárodní srovnání měří domácí materiálovou spotřebu ve fyzických jednotkách (tunách) na jednoho obyvatele.
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.
Členské státy EU mají do roku 2020 stanoven cíl, že podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie bude činit 20 %.
Ukazatel zdravotních dopadů dlouhodobé expozice suspendovaným částicím - odhad počtu předčasně zemřelých pro dospělou populaci nad 30 let věku s vyloučením vnějších příčin úmrtí.
Mezinárodní srovnání celkových příjmů z ekologických daní, resp. poplatků členěných dle metodologie Eurostatu do 4 hlavních skupin – daně z energetických produktů (např. elektřina, plyn, pevná paliva), dopravní daně a poplatky (např. za registraci vozidel, mýto apod.), daně a poplatky za znečištění životního prostředí a za čerpání přírodních zdrojů (např. poplatky za znečištění ovzduší, platby za odběry vody apod.).