Celková produkce odpadů v krajích
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Výběr
Emise z vytápění domácností v krajích
Zahrnuje emise TZL, PM10, PM2,5 a PAU z vytápění domácností v krajském členění.
Emise znečišťujících látek a skleníkových plynů z dopravy v krajích
Doprava je významným znečišťovatelem ovzduší a produkcí emisí skleníkových plynů zatěžuje klimatický systém. Míra znečišťování ovzduší dopravou závisí na skladbě přepravních výkonů osobní a nákladní dopravy, struktuře vozového parku dle pohonů a stáří a na využívání alternativních paliv a pohonů (CNG, elektromobilita).
Emise znečišťujících látek v krajích
Produkce emisí hlavních znečišťujících látek v jednotlivých krajích přepočítaných na index k roku 2005. Srovnání emisí znečišťujících látek v krajích mezi sebou v jednotlivých letech.
Měrné emise v krajích
Měrné emise (emise přepočítané na jednotku plochy) hlavních znečišťujících látek v jednotlivých krajích a letech udávají zatížení území kraje zdroji emisí.
Oblasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví
Oblasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví PM2,5, PM10, O3 a B(a)P.
Počet zařízení IPPC v krajích
Počty zařízení IPPC v jednotlivých krajích v dělení na kategorie Energetika, Výroba a zpracování kovů, Zpracování nerostů, Chemický průmysl, Nakládání s odpady a Ostatní průmyslové činnosti
Podíl obyvatel připojených na vodohospodářskou infrastrukturu v krajích
Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod a kanalizaci v jednotlivých krajích.
Podíl přirozené obnovy lesů v krajích
Využívání přirozené obnovy v porostech s vhodnou druhovou skladbou je jedním z principů přírodě blízkých způsobů hospodaření. Větší využívání přirozené obnovy a vhodných způsobů hospodaření by mohlo výrazně snížit náklady a potřebu sadebního materiálu a lidských zdrojů, kterých je v době kalamity nedostatek, a zároveň dosáhnout vyšší hodnotové produkce lesa.
Podíl rozlohy zvláště chráněných území a soustavy Natura 2000
Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.
Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES (Směrnice evropského parlamentu a rady o ochraně volně žijících ptáků – dále též jen „směrnice o ptácích“) a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. Česká republika implementovala tuto směrnici do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Evropsky významné lokality (EVL) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť přílohy I a druhy přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Seznam typů přírodních stanovišť a druhů vyskytujících se v České republice, pro které mají být vyhlášeny lokality, je uveden ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 166/2005 Sb. Odborná kritéria výběru lokalit jsou součástí přílohy III směrnice.