Úniky těžkých kovů do vody
Indikátor úniků těžkých kovů do vody sleduje obsah škodlivých látek, umožňuje identifikovat znečištění a chrání vodní zdroje prostřednictvím pravidelného monitorování a analýzy.
Výběr
Úroveň defoliace lesních porostů
Schopnost lesů plnit některé jejich funkce lze hodnotit dle zdravotního stavu vyjádřeného stupněm defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.
Utužení zemědělské půdy
Utužení půdy negativně ovlivňuje produkční i mimoprodukční vlastnosti půdy. V důsledku utužení dochází k omezení infiltrace srážek, urychluje se povrchový odtok a zvyšuje se riziko eroze, přirozené procesy v půdě jsou potlačeny, neboť je narušen vodní, vzdušný a termický režim půdy a je snížen tudíž i obsah organické hmoty v půdě.
Územní průměry počtu letních, tropických dní a tropických nocí za rok
Výskyt letních dní, tropických dní a tropických nocí charakterizuje teplotní podmínky letní sezony a její extremitu. Růst teploty vzduchu a její zvyšující se extremita představují jeden z nejprokazatelnějších projevů změny klimatu.
Územní průměry počtu mrazových, ledových a arktických dní za rok
Výskyt mrazových, ledových, arktických dní a dní se silným mrazem charakterizuje teplotní podmínky zimní sezony. Pokles ročního počtu mrazových a ledových dní je spojen s poklesem zásob vody ve sněhové pokrývce a tím i s vyšším rizikem výskytu sucha. Zvyšování teplot v zimní sezoně má negativní vliv na vegetaci a ekosystémy, způsobuje narušení vegetačního klidu a zvýšený výskyt lesních a zemědělských škůdců.
Variabilita teploty vzduchu
Kolísání teploty vzduchu představuje zátěž pro lidský organismus a může způsobit škody na ekosystémech i v národním hospodářství. Se změnou klimatu je spojena celkově rostoucí dynamika meteorologických podmínek a výkyvy meteorologických prvků (teplota, srážky) do extrémních hodnot.
Věková struktura lesů
Věková struktura lesů je nerovnoměrná. Z hlediska trvalé udržitelnosti a vyrovnanosti těžebních možností (normality) mají porosty do 60 let menší plochu, než je žádoucí, a porosty starší mají plochu větší. Tento stav, který z hlediska ekonomického představuje riziko ztrát, je naopak velmi pozitivní z hlediska podpory biodiverzity. Lesní porosty vyššího věku totiž představují příznivé životní prostředí pro druhy vázané na ekosystémy s vysokým podílem odumřelé dřevní hmoty.
Věková struktura obyvatelstva
Věková struktura představuje grafické znázornění skupin obyvatelstva podle věku v daném regionu.
Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů
Centrálními zdroji veřejných výdajů na ochranu životního prostředí jsou státní rozpočet, státní fondy (především SFŽP ČR) a již zaniklý FNM ČR, jehož zbylé kompetence a prostředky nyní spravuje MF ČR v rámci zvláštních účtů privatizace. Formou spolufinancování, resp. předfinancování podpořených projektů a akcí na ochranu životního prostředí jsou s prostředky z národních veřejných zdrojů vzájemně provázány i prostředky z operačních programů financovaných z fondů EU. Výdaje jsou sledovány i dle programového zaměření.
Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí z územních rozpočtů
Prostředky vynakládané na ochranu životního prostředí pocházející z územních rozpočtů obcí a krajů, které jsou určeny k financování akcí, jež jsou realizovány průběžně na základě kompetence obcí či krajů. Výdaje jsou sledovány i dle programového zaměření.