
Hodnocení aktivit ovlivňujících životní prostředí
V pravidelných reprezentativních šetřeních jsou respondenti dotazováni, zda jsou spokojeni či nespokojeni se životním prostředím a činnosti institucí v ochraně životního prostředí.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
V pravidelných reprezentativních šetřeních jsou respondenti dotazováni, zda jsou spokojeni či nespokojeni se životním prostředím a činnosti institucí v ochraně životního prostředí.
V pravidelných reprezentativních šetřeních jsou respondenti dotazováni, zda jsou spokojeni či nespokojeni se životním prostředím a činnosti institucí v ochraně životního prostředí.
Indikátor sleduje počet hospitalizovaných pro akutní stresovou reakci a posttraumatickou stresovou poruchu jak z hlediska vývoje, tak z hlediska stavu v jednotlivých krajích ČR. Je vhodný pro hodnocení možného dopadu jevů katastrofické povahy souvisejících se změnou klimatu na psychické zdraví obyvatelstva. Extrémní situace (mimořádně ohrožující či katastrofické povahy) představují zátěž a stres pro organismus, jejímž důsledkem může být zvýšená nemocnost, resp. zvýšený podíl obyvatel, kteří trpí posttraumatickými poruchami.
Indikátor sleduje hospitalizovanost pro nemoci oběhové a dýchací soustavy jak z hlediska vývoje, tak z hlediska stavu v jednotlivých krajích ČR. Je vhodný pro hodnocení potenciálního dopadu změny klimatu např. ve formě prudkých změn teplot nebo výskytu jejich extrémních hodnot na zdraví obyvatelstva. Tyto dopady představují zátěž a stres pro organismus, jejímž důsledkem může být zvýšená nemocnost i úmrtnost. Většina úmrtí je přitom spojena právě se zhoršením chronického onemocnění, nejčastěji kardiovaskulárního nebo dýchacího ústrojí.
Hodnocení infiltrační schopnosti zemědělské půdy bylo vyhodnoceno na základě půdních vlastností a charakteristik v kombinaci s vrstvou pozemků se sníženou infiltrací.
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
V pravidelných reprezentativních šetřeních jsou respondenti dotazováni, zda jsou spokojeni či nespokojeni se životním prostředím v ČR a v místě bydliště.
Utužení půdy negativně ovlivňuje produkční i mimoprodukční vlastnosti půdy. V důsledku utužení dochází k omezení infiltrace srážek, urychluje se povrchový odtok a zvyšuje se riziko eroze, přirozené procesy v půdě jsou potlačeny, neboť je narušen vodní, vzdušný a termický režim půdy a je snížen tudíž i obsah organické hmoty v půdě.