Alokace prostředků z fondů EU na projekty
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
Výběr
Alternativní pohony v osobních autech
K růstu využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v silniční dopravě má docházet dle Akčního plánu čisté mobility (NAP ČM), jehož aktualizace byla schválena vládou v srpnu 2024. NAP ČM naplňuje požadavky Nařízení EU (2023/1804) k zavádění infrastruktury alternativních paliv (AFIR). Růst využívání těchto pohonů snižuje znečišťování ovzduší dopravou a je součástí dekarbonizace dopravy, která je klíčová pro plnění cílů klimaticko-energetické politiky EU.
Bohatost struktury lesních porostů
Na území ČR výrazně převládá výskyt porostů s jednoduchou strukturou. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí především v přirozených lesních ekosystémech a porostech s výběrným způsobem hospodaření, jejichž výskyt na našem území je velmi řídký. Ve větší míře se u nás vyskytují porosty, které se svojí prostorovou a věkovou skladbou porostům s bohatou strukturou pouze blíží, a to především ve fázi obnovy, případně jde o porosty spontánně vznikající na dříve nelesních pozemcích (sukcese).
Celková a nahodilá těžba dřeva
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu.
Druhová skladba lesů
Cílené přibližování se vhodné druhové skladbě lesů je klíčovým aspektem přírodě blízkého hospodaření v lesích. Současná druhová skladba lesů je od rekonstruované přirozené i doporučené skladby výrazně odlišná, a to zejména v důsledku plošného vysazování smrkových a borových monokultur v minulosti. Stejnověké monokultury jehličnanů, často nevhodného ekotypu, snižují biodiverzitu a jsou výrazně náchylnější na poškození v důsledku biotických i abiotických faktorů.
Emise NOX na jednotku plochy v krajích
Emise z dopravy přepočtené na jednotku plochy ukazují emisní zátěž území a tedy i míru znečišťování ovzduší dopravou. Nejvyšší emisní zátěž z dopravy mají městské aglomerace. Oxidy dusíku jsou typickou látkou produkovanou spalovacími motory, k překračování imisních limitů pro oxidy dusíku dochází zejména v dopravně zatížených lokalitách.
Emise znečišťujících látek a skleníkových plynů z dopravy
Doprava je významným znečišťovatelem ovzduší a produkcí emisí skleníkových plynů zatěžuje klimatický systém. Míra znečišťování ovzduší dopravou závisí na skladbě přepravních výkonů osobní a nákladní dopravy, struktuře vozového parku dle pohonů a stáří a na využívání alternativních paliv a pohonů (CNG, elektromobilita)
Emise znečišťujících látek a skleníkových plynů z dopravy v krajích
Doprava je významným znečišťovatelem ovzduší a produkcí emisí skleníkových plynů zatěžuje klimatický systém. Míra znečišťování ovzduší dopravou závisí na skladbě přepravních výkonů osobní a nákladní dopravy, struktuře vozového parku dle pohonů a stáří a na využívání alternativních paliv a pohonů (CNG, elektromobilita).
Kategorizace lesů
Lesy jsou podle své převažující funkce zařazovány do kategorií lesů hospodářských, ochranných, nebo lesů zvláštního určení. Kategorizace lesů je definována zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích.
Množství odumřelé dřevní hmoty v lesích
Mnoho druhů lesních organismů je ohroženo nedostatkem odumřelého dřeva ponechaného v lesích za účelem samovolného rozpadu. Množství odumřelé dřevní hmoty v Česku je menší než v přirozených podmínkách, nicméně se mírně zvyšuje.