
Alokace prostředků z fondů EU na projekty
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
Pro účely výpočtu indikátoru běžných druhů ptáků bylo vybráno 42 druhů, jejichž populace (ještě spolu s populací holuba věžáka, Columba livia f. fera, který však byl z analýzy vyřazen) dohromady představují 95 % všech jedinců ptáků hnízdících na území Česka. Do výpočtu indikátoru lesních druhů ptáků bylo zařazeno 17 druhů a indikátor ptáků zemědělské krajiny obsahuje data z 20 druhů polních a lučních ptáků. Vstupní data pocházejí z Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP). Výběr druhů je od roku 2014 z důvodu zkvalitnění klasifikace jednotlivých druhů jiný než v předchozích letech a na rozdíl od předchozích výpočtů bylo do roku 2019 aplikováno vyhlazení indikátoru algoritmem TrendSpotter, který omezuje sezonní výkyvy. Celá časová řada se tak přepočítává každý rok po přidání nových dat, což zpřesňuje odhad trendu, přičemž toto vyhlazení zpětně ovlivňuje číselnou hodnotu indexu v jednotlivých letech. Hodnoty ovlivnilo i použití nové metodiky výpočtu od roku 2020. Místo dříve používaného vyhlazení geometrických průměrů programem TrendSpotter byl použit pro účel výpočtu vícedruhových indexů vyvinutý skript (více na: www.pecbms.info).
Investice do protihlukových opatření na silniční infrastruktuře
Průběžný monitoring silniční infrastruktury, ideálně dostupný online v reálném čase, umožňuje snížit zranitelnost dopravy vůči projevům změny klimatu i snížit riziko dopravních nehod. Monitoring se provádí kamerami, doplněnými v některých případech meteočidly, které měří základní meteorologické prvky, jako jsou teplota, srážky, rychlost větru nebo dohlednost.
Rozvoj silniční infrastruktury snižuje dopravní zátěž sídel, jako jsou znečišťování ovzduší nebo hluková zátěž. Negativním aspektem výstavby nových silničních komunikací je však fragmentace krajiny s dopady na ekosystémy a biodiverzitu.
Přehled výnosů z vybraných poplatků, plateb a daní v oblasti ochrany životního prostředí. Účelem výběru poplatků je přímá návratnost do ochrany životního prostředí, čímž se liší od ekologických daní, kde přímá návratnost není nutnou podmínkou. Poplatky představují zdroj pro poskytování podpor, které jsou čerpány především v podobě půjček, dotací a úhrad části úroků půjček a směřují zejména do ochrany vody, biodiverzity a krajiny, ovzduší či do odpadového hospodářství.
Ochranu před hlukem ze silniční dopravy zajišťují protihlukové stěny, dalším opatřením v silniční dopravě je nízkohlučný asfalt a individuální protihluková opatření, mezi která patří hluková izolace oken a fasád exponovaných domů.
Projevy změny klimatu (přívalové srážky, silný vítr, povodně, vysoké teploty a kolísání teplot) způsobují škody na dopravní infrastruktuře, které lze sledovat v monetárních jednotkách jako výdaje na nápravu škod.
Centrálními zdroji veřejných výdajů na ochranu životního prostředí jsou státní rozpočet, státní fondy (především SFŽP ČR) a již zaniklý FNM ČR, jehož zbylé kompetence a prostředky nyní spravuje MF ČR v rámci zvláštních účtů privatizace. Formou spolufinancování, resp. předfinancování podpořených projektů a akcí na ochranu životního prostředí jsou s prostředky z národních veřejných zdrojů vzájemně provázány i prostředky z operačních programů financovaných z fondů EU. Výdaje jsou sledovány i dle programového zaměření.
Prostředky vynakládané na ochranu životního prostředí pocházející z územních rozpočtů obcí a krajů, které jsou určeny k financování akcí, jež jsou realizovány průběžně na základě kompetence obcí či krajů. Výdaje jsou sledovány i dle programového zaměření.