
Dovoz a vývoz elektrické energie a podíl salda na spotřebě
Vývoj zahraničního obchodu s elektřinou. Cílem ČR je postupný pokles jejího vývozu.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Vývoj zahraničního obchodu s elektřinou. Cílem ČR je postupný pokles jejího vývozu.
V pravidelných reprezentativních šetřeních jsou respondenti dotazováni, zda jsou spokojeni či nespokojeni se životním prostředím a činnosti institucí v ochraně životního prostředí.
V pravidelných reprezentativních šetřeních jsou respondenti dotazováni, zda jsou spokojeni či nespokojeni se životním prostředím a činnosti institucí v ochraně životního prostředí.
Indikátor hodnotí citlivost energetiky na projevy změny klimatu, a to na sucho a povodně. Vyšší instalovaný výkon vodních elektráren znamená, že je energetika citlivější na výskyt (výpadky části zdrojů v důsledku) těchto jevů.
Činností člověka a především výstavbou dopravní infrastruktury se krajina dělí na stále menší a menší celky. Tento jev je označovaný jako fragmentace krajiny. Nefragmentované území reprezentují polygony UAT (Unfragmented Areas by Traffic), rozlišené podle velikosti do tří kategorií (100–150, 151–300, nad 300 km2).
Cílem Státní energetické koncepce ČR je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v rozmezí 18–25 % do roku 2040.
Cílová struktura výroby elektřiny k roku 2040 vyplývá z aktuálně platných strategických dokumentů.
V pravidelných reprezentativních šetřeních jsou respondenti dotazováni, zda jsou spokojeni či nespokojeni se životním prostředím v ČR a v místě bydliště.
Struktura spotřeby elektřiny po jednotlivých krajích v sektorech: průmysl, energetika, doprava, stavebnictví, zemědělství, domácnosti, služby a ostatní.
Podíl paliv na výrobě elektřiny v ČR v jednotlivých letech i jeho vývoj v čase