
Protihluková opatření na železniční infrastruktuře
Opatřením na snížení hlukové zátěže z železnic jsou protihlukové stěny u frekventovaných železničních tratí, kolejnicové absorbéry a broušení kolejnic k snížení akustické zátěže.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Opatřením na snížení hlukové zátěže z železnic jsou protihlukové stěny u frekventovaných železničních tratí, kolejnicové absorbéry a broušení kolejnic k snížení akustické zátěže.
Ochranu před hlukem ze silniční dopravy zajišťují protihlukové stěny, dalším opatřením v silniční dopravě je nízkohlučný asfalt a individuální protihluková opatření, mezi která patří hluková izolace oken a fasád exponovaných domů.
Průměrná denní koncentrace PM10 v Evropě a Průměrná denní maximální osmihodinová koncentrace O3 v Evropě.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha, růst teplot indikující přebytek energie v klimatickém systému vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů v létě a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje pokles zásob vody ve sněhové pokrývce, větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha. Růst teplot v letním období vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje pokles zásob vody ve sněhové pokrývce, větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha. Růst teplot v letním období vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Dostupnost živin (zejména bazických kationtů Ca, Mg, Na, K) v sorpčním komplexu lesních půd je limitujícím faktorem lesnictví. Nedostupnost těchto živin má negativní vliv na tvorbu asimilačních orgánů stromů, což se projevuje defoliací. Nepříznivý stav z hlediska stavu lesních půd dokládá špatný zdravotní stav lesů, který se především u jehličnatých porostů objevuje i v regionech bez výrazné imisní historie.
Znázornění průtoku ve vybraných profil monitorovací sítě, který byl nižší než dlouhodobý 355denní průtok na území ČR.
Ukazatel zdravotních dopadů dlouhodobé expozice suspendovaným částicím - odhad počtu předčasně zemřelých pro dospělou populaci nad 30 let věku s vyloučením vnějších příčin úmrtí.
Systém integrované výstražné služby (SIVS) vydává výstrahy na výskyt nebezpečných hydrometeorologických jevů ve 3 stupních nebezpečnosti - nízké, vysoké a extrémní.