
Přehled výstrah SIVS kategorie jevů
Systém SIVS vydává výstrahy na celkem 9 skupin meteorologických a hydrologických jevů, které se dělí do dalších podskupin (např. vysoké a nízké teploty, silný vítr, bouřkové jevy, požáry ap.).
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Systém SIVS vydává výstrahy na celkem 9 skupin meteorologických a hydrologických jevů, které se dělí do dalších podskupin (např. vysoké a nízké teploty, silný vítr, bouřkové jevy, požáry ap.).
Systém integrované výstražné služby (SIVS) vydává výstrahy na výskyt nebezpečných hydrometeorologických jevů ve 3 stupních nebezpečnosti - nízké, vysoké a extrémní.
Vyhodnocení úspěšnosti výstražných informací systému SIVS probíhá každoročně dle jednotné metodiky. Metodika porovnává vydané výstrahy na jevy (dané intenzity a kategorie) a reálný výskyt jevů (pozorované jevy) v jednotlivých krajích ČR. Z kombinace výstrahy a výskytu je pro jednotlivé události vyhodnocena úspěšnost výstrahy.
Jednotlivé druhy nákladní dopravy se liší mírou zátěží životního prostředí, které způsobují. Podíl druhů šetrnějších k životnímu prostředí, mezi které patří železniční a vodní doprava, indikuje udržitelnost dopravního systému z pohledu environmentálních dopadů.
Mezinárodní srovnání celkových příjmů z ekologických daní, resp. poplatků členěných dle metodologie Eurostatu do 4 hlavních skupin – daně z energetických produktů (např. elektřina, plyn, pevná paliva), dopravní daně a poplatky (např. za registraci vozidel, mýto apod.), daně a poplatky za znečištění životního prostředí a za čerpání přírodních zdrojů (např. poplatky za znečištění ovzduší, platby za odběry vody apod.).
Plocha s projevy těžby nerostných surovin, plocha rekultivovaná a plocha nerekultivovaná.
Srážky jsou základní klimatologickou charakteristikou, indikující vlhkostní poměry daného roku. Nedostatek srážek způsobuje spolu s vysokým výparem (ovlivněným nadprůměrnými teplotami) tzv. klimatické sucho, je prvotní příčinou vzniku hydrologického a půdního sucha. Sucho je považováno za jeden z nejzávažnějších projevů změny klimatu na území ČR. Srážkové poměry daného roku jsou vyhodnoceny srovnáním ročního územního srážkového úhrnu s dlouhodobým normálem.
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
Mokřadní a rašeliništní biotopy obsahují druhově pestrá společenstva a vedle negativních antropogenních aktivit jsou ohroženy především stále častějším výskytem sucha, které může v kombinaci s nevhodnými antropogenními aktivitami vést ke zmenšování až k úplné degradaci daného mokřadu a tím i k vysychání hydrografické sítě, na kterou jsou mokřady a rašeliniště napojeny a kterým dodávají vláhu.
Kontaminovaná místa nacházející se v záplavových územích představují vyšší riziko kontaminace prostředí, ekonomických škod, ohrožení lidského zdraví a obecně dopadů v případě zaplavení těchto míst. Indikátor vychází z vymezených záplavových území Q5/20/100 a z přírůstkové databáze existence kontaminovaných míst a jejich stavu Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM), která je veřejně přístupná.