Celková produkce odpadů
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Výběr
Délka vegetačního období
Růst průměrných teplot vzduchu v přechodných obdobích, tj. na jaře a na podzim, který je možné spojovat se změnou klimatu, vegetační období prodlužuje a posouvá jeho nástup a ukončení. Jelikož rostliny potřebují období vegetačního klidu, způsobuje časnější nástup vegetační sezony jejich větší náchylnost k mrazům a k suchu, v lesních porostech způsobují vyšší teploty snadnější šíření lesních škůdců. Velké vegetační období je ohraničeno denní průměrnou teplotou vyšší než 5 °C, hlavní vegetační období teplotou nad 10 °C. Začátek období s danou charakteristickou teplotou je určen prvním výskytem situace, kdy v šesti po sobě následujících dnech je průměrná denní teplota vzduchu vyšší než daná hranice. Konec je pak stanoven na základě prvního výskytu po sobě jdoucích šesti dní s průměrnou denní teplotou vzduchu pod stanovenou hranicí.
Délka vln horka
Mimořádně horké počasí má v podmínkách ČR ze všech projevů změny klimatu nejzávažnější potenciální zdravotní dopady. Horké vlny představují významnou zátěž pro lidský organismus, zejména pro osoby trpící kardiovaskulárními chorobami, osoby starší a osoby se zhoršenou schopností termoregulace. Horká vlna je definována jako období tří a více po sobě jdoucích dnů, kdy denní maximální teplota vzduchu je rovna 30 °C nebo vyšší a přesáhne v dané lokalitě dlouhodobý průměr maximální denní teploty vzduchu pro danou lokalitu zaznamenaný v normálovém období (1981–2010) o více než 5 °C.
Emise oxidu uhličitého zjištěné v provozovnách zapojených do systému emisního obchodování
Emisní obchodování je jedním se stěžejních nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů, aktuálně jsou do něj zapojeny velké zdroje emisí, hlavně energetika a průmysl. Revize legislativy EU v rámci směřování ke klimatické neutralitě EU do roku 2050, stanovené v Zelené dohodě pro Evropu (EGD) je součástí legislativního balíčku Fit for 55.
Emise skleníkových plynů v sektorovém členění
Ochrana klimatického systému Země patří celosvětově mezi stěžejní environmentální témata. Opatření z oblasti mitigací se zaměřují na zmírnění změny klimatu prostřednictvím snížení antropogenní zátěže klimatického systému, ke které dochází formou změn ve složení atmosféry (emise skleníkových plynů) i změn v charakteru zemského povrchu (odlesňování, zástavba území). Emise skleníkových plynů ČR jsou hodnoceny dle emisní inventury vykázané národním inventarizačním systémem (NIS) pro potřeby reportingu dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).
Index nebezpečí požárů
Požáry vegetace mohou způsobit značné škody na lesních porostech, na zemědělské půdě i na majetku občanů. Nebezpečí požáru stoupá při poklesu vláhy v půdě a ve vegetaci a tedy v období nedostatku srážek, vysokých teplot a při poklesu vláhové bilance do záporných hodnot. Pro hodnocení nebezpečí požárů se používá tzv. index nebezpečí požárů (INP), který může dosahovat tříd 1–5, přičemž s růstem indexu nebezpečí vzniku požárů vegetace stoupá.
Měsíční srážkové úhrny
Vývoj srážek během roku ovlivňuje odtokové poměry, vláhovou bilanci a množství vody ve sněhové pokrývce, a tím i expozici území suchu, případně povodním. Indikátor hodnotí měsíční územní srážkové úhrny ve srovnání s dlouhodobým normálem.
Počet událostí a zásahů v důsledku živelních pohrom
Indikátor sleduje na základě dat HZS ČR počet událostí, resp. zásahů souvisejících s živelními pohromami a vlivy počasí. Mezi události se řadí např. požáry, dopravní nehody, úniky nebezpečných chemických látek či technické havárie. Sledovanými typy živelních pohrom, resp. vlivů počasí jsou povodeň, záplava, déšť, sníh, námraza, větrná smršť, sesuv půdy a ostatní (např. zemětřesení).
Podíl jednotlivých kategorií nakládání s komunálními odpady
Hlavním cílem v oblasti nakládání s komunálními odpady je výrazně omezovat skládkování ve prospěch zejména jejich materiálového využití, přesto je však nadále téměř polovina komunálních odpadů ukládána na skládkách.
Podíl jednotlivých kategorií nakládání s odpady
Pozitivní pro přechod na oběhové hospodářství je, že v celkovém nakládání s odpady dominuje jejich využití, především materiálové. Energeticky využívána je jen malá část z celkové produkce odpadů.