Oblasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví
Oblasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví PM2,5, PM10, O3 a B(a)P.
Výběr
Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená součinem maximálních přípustných hodnot faktorů ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Plocha svahových nestabilit
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.
Počet zaznamenaných erozních událostí
Erozní události na zemědělské půdě v ČR od roku 2014.
Podíl obyvatel a území s překročenými imisními limity
Podíl území a obyvatel ČR vystavených nadlimitním koncentracím PM2,5, PM10, O3 a B(a)P.
Podíl území s překročenými imisními limity pro přízemní ozon
Podíl území a obyvatel ČR vystavených nadlimitním koncentracím O3.
Podíl území s překročenými imisními limity pro suspendované částice
Podíl území a obyvatel ČR vystavených nadlimitním koncentracím PM2,5 a PM10.
Podíl území vystaveného nadlimitní koncentraci imisí vybraných znečišťujících látek v kraji
Podíl území kraje s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví PM2,5, PM10, O3 a B(a)P.
Podíl vzorků půdy překračujících preventivní hodnoty obsahu prvků ve výluhu lučavky královské
Výsledky Registru kontaminovaných ploch za období 1998–2022.
Podíl vzorků půdy překračujících preventivní hodnoty organických polutantů v ČR
Organické polutanty – 12 polycyklických aromatických uhlovodíků (12 PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a organochlorové pesticidy (HCH, HCB, látky skupiny DDT) – jsou sledovány v rámci monitoringu obsahu rizikových prvků a látek v půdě (bazálního monitoringu půd – BMP) každoročně na stejných 40 vybraných monitorovacích plochách BMP a 5 plochách v chráněných územích (KRNAP, Kokořínsko, Pálava, Bílé Karpaty, Orlické hory), a to z orničního horizontu. V minulých letech byl největší podíl vzorků překračujících preventivní hodnoty naměřen u sumy 12 PAU, které vznikají i přírodními procesy, ale v současné době se v životním prostředí vyskytují ve vyšší míře, mimo jiné následkem lidské činnosti, především vlivem nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. Mají vysokou schopnost bioakumulace a v závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky.