
Emise hlavních znečišťujících látek v Evropě
Vývoj emisí SO2, NOX, NH3, VOC a PM2,5 pro EU27.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Vývoj emisí SO2, NOX, NH3, VOC a PM2,5 pro EU27.
Vývoj emisí sledovaných znečišťujících látek z průmyslových zdrojů REZZO 1 2 v krajích
Porovnání charakteristiky topné sezony s emisemi z vytápění domácností PM₁₀, PM₂,₅, VOC, CO a B(a)P v ČR
Hodnocení infiltrační schopnosti zemědělské půdy bylo vyhodnoceno na základě půdních vlastností a charakteristik v kombinaci s vrstvou pozemků se sníženou infiltrací.
Teoretický odhad pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění při celoživotní expozici měřeným koncentracím B(a)P v Česku
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.
Erozní události na zemědělské půdě v ČR od roku 2014.
Podíl území a obyvatel ČR vystavených nadlimitním koncentracím PM2,5, PM10, O3 a B(a)P.
Výsledky Registru kontaminovaných ploch za období 1998–2022.