Emise hlavních znečišťujících látek v Evropě
Vývoj emisí SO2, NOX, NH3, VOC a PM2,5 pro EU27.
Výběr
Emise z průmyslových zdrojů v krajích
Vývoj emisí sledovaných znečišťujících látek z průmyslových zdrojů REZZO 1 2 v krajích
Emise znečišťujících látek v krajích
Produkce emisí hlavních znečišťujících látek v jednotlivých krajích přepočítaných na index k roku 2005. Srovnání emisí znečišťujících látek v krajích mezi sebou v jednotlivých letech.
Indikátor průměrná velikost dílů půdních bloků
Indikátor je vypočítán na základě počtu dílů půdních bloků zařazených do kategorií dle velikosti v registru půdy LPIS. V Česku se nacházejí jedny z největších polí v Evropě, což je výsledkem kolektivizace a intenzifikace zemědělství, která probíhala od konce čtyřicátých, a hlavně v padesátých letech dvacátého století. Tyto charakteristiky sice v posledních letech zvýšily produktivitu a efektivitu, velkovýrobní zemědělství však výrazně ovlivnilo přírodní stanoviště, kvalitu půdy a vody.
Infiltrační schopnost půd
Hodnocení infiltrační schopnosti zemědělské půdy bylo vyhodnoceno na základě půdních vlastností a charakteristik v kombinaci s vrstvou pozemků se sníženou infiltrací.
Karcinogenní riziko pro BaP
Teoretický odhad pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění při celoživotní expozici měřeným koncentracím B(a)P v Česku
Mapy koncentrací znečišťujících látek v ovzduší v Evropě
Mapy Evropy zobrazující znečištění ovzduší základními znečišťujícími látkami (PM10, PM2,5, O3 a BaP) v roce aktuálním i několika předchozích.
Měrné emise v krajích
Měrné emise (emise přepočítané na jednotku plochy) hlavních znečišťujících látek v jednotlivých krajích a letech udávají zatížení území kraje zdroji emisí.
Oblasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví
Oblasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví PM2,5, PM10, O3 a B(a)P.
Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená součinem maximálních přípustných hodnot faktorů ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.