
Celkové odběry vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Vyhodnocení vývoje počtu čistíren odpadních vod dle jednotlivých typů čištění.
Vyhodnocení vývoje objemu čištěných a nečištěných odpadních vod.
Vývoj emisí SO2, NOX, NH3, VOC a PM2,5 pro EU27.
Vývoj emisí sledovaných znečišťujících látek z průmyslových zdrojů REZZO 1 2 v krajích
Porovnání charakteristiky topné sezony s emisemi z vytápění domácností PM₁₀, PM₂,₅, VOC, CO a B(a)P v ČR
Zahrnuje emise TZL, PM10, PM2,5 a PAU z vytápění domácností v krajském členění.
Produkce emisí hlavních znečišťujících látek v jednotlivých krajích přepočítaných na index k roku 2005. Srovnání emisí znečišťujících látek v krajích mezi sebou v jednotlivých letech.
Využití pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu jednotlivými skupinami odběratelů.
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.