Celkové odběry vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Výběr
Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Ministerstvo zemědělství Národní referenční laboratoř pro komunální hluk
Reset filters
Hluková zátěž obyvatelstva mimo aglomerace
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.
Hluková zátěž obyvatelstva v aglomeracích
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Hlukové mapování se dle směrnice 2002/49/ES (Environmental Noise Directive, END) provádí na celém území městských aglomerací nad 100 tis. obyvatel, a to pro silniční dopravu (provoz na pozemních komunikacích), železniční dopravu a průmyslové zdroje. Aglomerace jsou tak komplexněji pokryty hlukovým mapováním a výsledky jsou proto reprezentativnější než pro území mimo aglomerace, kde se hlukové mapování provádí pouze na vybraných lokalitách definovaných směrnicí END.
Odběry podzemní vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Odběry povrchové vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Počet a plocha lesních požárů
Na dlouhodobě rostoucí teploty a zvyšující se počet epizod sucha je navázán častější výskyt požárů vegetace. K jejich iniciaci může dojít působením abiotického přírodního činitele (např. blesk), nicméně nejčastější příčinou vzniku požárů je rozdělávání otevřeného ohně, vypalování trávy a kouření ve volné přírodě.
Počet a plocha zemědělských požárů
Na dlouhodobě rostoucí teploty a zvyšující se počet epizod sucha je navázán častější výskyt požárů
vegetace. K jejich iniciaci může dojít působením abiotického přírodního činitele (např. blesk), nicméně
nejčastější příčinou vzniku požárů je rozdělávání otevřeného ohně, vypalování trávy a kouření ve volné
přírodě.
Počet událostí a zásahů v důsledku živelních pohrom
Indikátor sleduje na základě dat HZS ČR počet událostí, resp. zásahů souvisejících s živelními pohromami a vlivy počasí. Mezi události se řadí např. požáry, dopravní nehody, úniky nebezpečných chemických látek či technické havárie. Sledovanými typy živelních pohrom, resp. vlivů počasí jsou povodeň, záplava, déšť, sníh, námraza, větrná smršť, sesuv půdy a ostatní (např. zemětřesení).
Spotřeba minerálních hnojiv
Vývoj spotřeby minerálních hnojiv aplikovaných na zemědělskou půdu.
Spotřeba statkových a organických hnojiv
Vývoj spotřeby statkových hnojiv aplikovaných na zemědělskou půdu.