Celkové odběry vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Výběr
Ministerstvo zemědělství Národní referenční laboratoř pro komunální hluk Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Reset filters
Hluková zátěž obyvatelstva mimo aglomerace
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.
Hluková zátěž obyvatelstva v aglomeracích
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Hlukové mapování se dle směrnice 2002/49/ES (Environmental Noise Directive, END) provádí na celém území městských aglomerací nad 100 tis. obyvatel, a to pro silniční dopravu (provoz na pozemních komunikacích), železniční dopravu a průmyslové zdroje. Aglomerace jsou tak komplexněji pokryty hlukovým mapováním a výsledky jsou proto reprezentativnější než pro území mimo aglomerace, kde se hlukové mapování provádí pouze na vybraných lokalitách definovaných směrnicí END.
Odběry podzemní vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Odběry povrchové vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Podíl vzorků půdy překračujících preventivní hodnoty obsahu prvků ve výluhu lučavky královské
Výsledky Registru kontaminovaných ploch za období 1998–2022.
Podíl vzorků půdy překračujících preventivní hodnoty organických polutantů v ČR
Organické polutanty – 12 polycyklických aromatických uhlovodíků (12 PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a organochlorové pesticidy (HCH, HCB, látky skupiny DDT) – jsou sledovány v rámci monitoringu obsahu rizikových prvků a látek v půdě (bazálního monitoringu půd – BMP) každoročně na stejných 40 vybraných monitorovacích plochách BMP a 5 plochách v chráněných územích (KRNAP, Kokořínsko, Pálava, Bílé Karpaty, Orlické hory), a to z orničního horizontu. V minulých letech byl největší podíl vzorků překračujících preventivní hodnoty naměřen u sumy 12 PAU, které vznikají i přírodními procesy, ale v současné době se v životním prostředí vyskytují ve vyšší míře, mimo jiné následkem lidské činnosti, především vlivem nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. Mají vysokou schopnost bioakumulace a v závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky.
Spotřeba minerálních hnojiv
Vývoj spotřeby minerálních hnojiv aplikovaných na zemědělskou půdu.
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin
Vývoj spotřeby přípravků na ochranu rostlin v rozdělení na jednotlivé skupiny (rodenticidy, herbicidy a mořidla, regulátory růstu, zoocidy a mořidla, herbicidy a desikanty, ostatní)
Spotřeba statkových a organických hnojiv
Vývoj spotřeby statkových hnojiv aplikovaných na zemědělskou půdu.