
Celkové odběry vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Komunikace ležící v záplavovém území jsou rizikem pro konektivitu dopravní sítě a indikují zranitelnost dopravy během povodní. Indikátor uvádí potenciální záplavu komunikací dle GIS analýzy pro danou n-letost povodně. Reálná záplava se může od potenciální lišit, je to dáno elevací komunikace nad terénem (zejména u dálnic) a stavebními prvky, které nejsou zohledněny v použité GIS vrstvě.
Investice do protihlukových opatření na silniční infrastruktuře
Hodnocení kvality vody ve vodních tocích dle ČSN 75 7221 znázorněné na mapě ČR.
Průběžný monitoring silniční infrastruktury, ideálně dostupný online v reálném čase, umožňuje snížit zranitelnost dopravy vůči projevům změny klimatu i snížit riziko dopravních nehod. Monitoring se provádí kamerami, doplněnými v některých případech meteočidly, které měří základní meteorologické prvky, jako jsou teplota, srážky, rychlost větru nebo dohlednost.
Rozvoj silniční infrastruktury snižuje dopravní zátěž sídel, jako jsou znečišťování ovzduší nebo hluková zátěž. Negativním aspektem výstavby nových silničních komunikací je však fragmentace krajiny s dopady na ekosystémy a biodiverzitu.
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Hodnocení vývoje objemu odebraných povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Výsledky Registru kontaminovaných ploch za období 1998–2022.
Organické polutanty – 12 polycyklických aromatických uhlovodíků (12 PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a organochlorové pesticidy (HCH, HCB, látky skupiny DDT) – jsou sledovány v rámci monitoringu obsahu rizikových prvků a látek v půdě (bazálního monitoringu půd – BMP) každoročně na stejných 40 vybraných monitorovacích plochách BMP a 5 plochách v chráněných územích (KRNAP, Kokořínsko, Pálava, Bílé Karpaty, Orlické hory), a to z orničního horizontu. V minulých letech byl největší podíl vzorků překračujících preventivní hodnoty naměřen u sumy 12 PAU, které vznikají i přírodními procesy, ale v současné době se v životním prostředí vyskytují ve vyšší míře, mimo jiné následkem lidské činnosti, především vlivem nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. Mají vysokou schopnost bioakumulace a v závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky.