
Dovoz a vývoz elektrické energie a podíl salda na spotřebě
Vývoj zahraničního obchodu s elektřinou. Cílem ČR je postupný pokles jejího vývozu.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Vývoj zahraničního obchodu s elektřinou. Cílem ČR je postupný pokles jejího vývozu.
Indikátor hodnotí citlivost energetiky na projevy změny klimatu, a to na sucho a povodně. Vyšší instalovaný výkon vodních elektráren znamená, že je energetika citlivější na výskyt (výpadky části zdrojů v důsledku) těchto jevů.
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.
Cílem Státní energetické koncepce ČR je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v rozmezí 18–25 % do roku 2040.
Cílová struktura výroby elektřiny k roku 2040 vyplývá z aktuálně platných strategických dokumentů.
Výsledky Registru kontaminovaných ploch za období 1998–2022.
Organické polutanty – 12 polycyklických aromatických uhlovodíků (12 PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a organochlorové pesticidy (HCH, HCB, látky skupiny DDT) – jsou sledovány v rámci monitoringu obsahu rizikových prvků a látek v půdě (bazálního monitoringu půd – BMP) každoročně na stejných 40 vybraných monitorovacích plochách BMP a 5 plochách v chráněných územích (KRNAP, Kokořínsko, Pálava, Bílé Karpaty, Orlické hory), a to z orničního horizontu. V minulých letech byl největší podíl vzorků překračujících preventivní hodnoty naměřen u sumy 12 PAU, které vznikají i přírodními procesy, ale v současné době se v životním prostředí vyskytují ve vyšší míře, mimo jiné následkem lidské činnosti, především vlivem nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. Mají vysokou schopnost bioakumulace a v závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky.
Plocha s projevy těžby nerostných surovin, plocha rekultivovaná a plocha nerekultivovaná.
Struktura spotřeby elektřiny po jednotlivých krajích v sektorech: průmysl, energetika, doprava, stavebnictví, zemědělství, domácnosti, služby a ostatní.
Vývoj spotřeby přípravků na ochranu rostlin v rozdělení na jednotlivé skupiny (rodenticidy, herbicidy a mořidla, regulátory růstu, zoocidy a mořidla, herbicidy a desikanty, ostatní)