Odběry povrchové vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Výběr
Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená součinem maximálních přípustných hodnot faktorů ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Plocha svahových nestabilit
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.
Počet a plocha evidovaných brownfieldů
Brownfieldy se často nacházející v centrech měst a obcí a představují zásadní problém pro udržitelný rozvoj sídel. Problematikou brownfieldů se dlouhodobě zabývá agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která spravuje veřejně přístupnou Národní databázi brownfieldů.
Počet a plocha lesních požárů
Na dlouhodobě rostoucí teploty a zvyšující se počet epizod sucha je navázán častější výskyt požárů vegetace. K jejich iniciaci může dojít působením abiotického přírodního činitele (např. blesk), nicméně nejčastější příčinou vzniku požárů je rozdělávání otevřeného ohně, vypalování trávy a kouření ve volné přírodě.
Počet a plocha zemědělských požárů
Na dlouhodobě rostoucí teploty a zvyšující se počet epizod sucha je navázán častější výskyt požárů
vegetace. K jejich iniciaci může dojít působením abiotického přírodního činitele (např. blesk), nicméně
nejčastější příčinou vzniku požárů je rozdělávání otevřeného ohně, vypalování trávy a kouření ve volné
přírodě.
Počet a výše škodních událostí způsobených živly
Indikátor je konstruován jako suma nahlášených škod způsobených povodněmi, vichřicí, krupobitím a tíhou sněhu v rámci živelního pojištění, a dále jako suma příslušných pojistných událostí.
Počet ekologicky hospodařících subjektů
Hodnocení vývoj počtu ekologicky hospodařících subjektů (ekofarem), hospodařících podle stanovených zásad ekologického zemědělství.
Počet ekologicky hospodařících subjektů v krajích
Počet ekologicky hospodařících subjektů v krajích
Počet nepůvodních a invazních druhů vyskytujících se na území ČR
Rozšiřování nepůvodních druhů představuje riziko z hlediska zachování biologické rozmanitosti jak na úrovni druhů (nebezpečí křížení a ztráty genetické variability, konkurence), tak na úrovni celých společenstev, a to zejména v případech, kdy má nepůvodní druh schopnosti, které jej z různých důvodů zvýhodňují oproti druhům původním a začne se intenzivně rozšiřovat - takový druh pak bývá označován jako invazní.