Alokace prostředků z fondů EU na projekty
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
Výběr
Ministerstvo financí Národní lesnický institut Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v.v.i.
Zrušit všechny filtry
Bohatost struktury lesních porostů
Na území ČR výrazně převládá výskyt porostů s jednoduchou strukturou. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí především v přirozených lesních ekosystémech a porostech s výběrným způsobem hospodaření, jejichž výskyt na našem území je velmi řídký. Ve větší míře se u nás vyskytují porosty, které se svojí prostorovou a věkovou skladbou porostům s bohatou strukturou pouze blíží, a to především ve fázi obnovy, případně jde o porosty spontánně vznikající na dříve nelesních pozemcích (sukcese).
Celková a nahodilá těžba dřeva
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu.
Druhová skladba lesů
Cílené přibližování se vhodné druhové skladbě lesů je klíčovým aspektem přírodě blízkého hospodaření v lesích. Současná druhová skladba lesů je od rekonstruované přirozené i doporučené skladby výrazně odlišná, a to zejména v důsledku plošného vysazování smrkových a borových monokultur v minulosti. Stejnověké monokultury jehličnanů, často nevhodného ekotypu, snižují biodiverzitu a jsou výrazně náchylnější na poškození v důsledku biotických i abiotických faktorů.
Infiltrační schopnost půd
Hodnocení infiltrační schopnosti zemědělské půdy bylo vyhodnoceno na základě půdních vlastností a charakteristik v kombinaci s vrstvou pozemků se sníženou infiltrací.
Kategorizace lesů
Lesy jsou podle své převažující funkce zařazovány do kategorií lesů hospodářských, ochranných, nebo lesů zvláštního určení. Kategorizace lesů je definována zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích.
Množství odumřelé dřevní hmoty v lesích
Mnoho druhů lesních organismů je ohroženo nedostatkem odumřelého dřeva ponechaného v lesích za účelem samovolného rozpadu. Množství odumřelé dřevní hmoty v Česku je menší než v přirozených podmínkách, nicméně se mírně zvyšuje.
Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená součinem maximálních přípustných hodnot faktorů ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Podíl lesů s uplatněním podrostního a výběrného způsobu hospodaření
Významné hospodářské využití lesů má za následek odklonění od přírodních podmínek, což na mnoha místech vede ke snížení jejich odolnosti. Zvyšování odolnosti lesů a zlepšování jejich produkčních i mimoprodukčních funkcí lze dosáhnout využíváním přírodě blízkých způsobů hospodaření a udržováním rozmanité struktury lesů.
Podíl zemědělské půdy potenciálně ohrožené větrnou erozí
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.