
Rozloha alpínských a subalpinských biotopů
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
Mokřadní a rašeliništní biotopy obsahují druhově pestrá společenstva a vedle negativních antropogenních aktivit jsou ohroženy především stále častějším výskytem sucha, které může v kombinaci s nevhodnými antropogenními aktivitami vést ke zmenšování až k úplné degradaci daného mokřadu a tím i k vysychání hydrografické sítě, na kterou jsou mokřady a rašeliniště napojeny a kterým dodávají vláhu.
Staré ekologické zátěže, resp. kontaminovaná místa jsou projevem negativních důsledků hospodářské činnosti, a to nejen průmyslu a energetiky. Je proto potřeba zabývat se řešením následků činností těchto sektorů, tj. sanacemi dotčených lokalit. Pomocí sanace lze snižovat počet lokalit starých ekologických zátěží a možná rizika pro ekosystémy i lidské zdraví.
Reporting podle Směrnice Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků se vztahuje na všechny druhy přirozeně se vyskytujících volně žijících ptáků v Evropě.
Vývoj emisí SO2, NOX, NH3, VOC a PM2,5 přepočítaných na index k roku 2005. Také uvedené emisní závazky k jednotlivým látkám.
Indikátor je zaměřen na sledování vývoje záboru zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) dle příslušné evidence údajů o odnětí a vývoje ztráty zemědělské půdy.