Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha, růst teplot indikující přebytek energie v klimatickém systému vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů v létě a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje pokles zásob vody ve sněhové pokrývce, větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha. Růst teplot v letním období vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Znázornění průtoku ve vybraných profil monitorovací sítě, který byl nižší než dlouhodobý 355denní průtok na území ČR.
Systém SIVS vydává výstrahy na jevy nízké, vysoké a extrémní intenzity, a to extremity jevu a výše potenciálních škod. Kombinace intenzity a pravděpodobnosti výskytu jevu určuje nebezpečnost jevu (nízká, vysoká, extrémní). Kritéria pro zařazení jevu do daných kategorií intenzity jsou stanovena manuálem SIVS. SIVS vydává jednak předpovědní výstražné informace (PVI) a pro vybrané zvlášť nebezpečné jevy vysoké a extrémní intenzity i informaci o aktuálním výskytu nebezpečného jevu (IVNJ).
Systém SIVS vydává výstrahy na celkem 9 skupin meteorologických a hydrologických jevů, které se dělí do dalších podskupin (např. vysoké a nízké teploty, silný vítr, bouřkové jevy, požáry ap.).
Systém integrované výstražné služby (SIVS) vydává výstrahy na výskyt nebezpečných hydrometeorologických jevů ve 3 stupních nebezpečnosti - nízké, vysoké a extrémní.
Vyhodnocení úspěšnosti výstražných informací systému SIVS probíhá každoročně dle jednotné metodiky. Metodika porovnává vydané výstrahy na jevy (dané intenzity a kategorie) a reálný výskyt jevů (pozorované jevy) v jednotlivých krajích ČR. Z kombinace výstrahy a výskytu je pro jednotlivé události vyhodnocena úspěšnost výstrahy.
Srážky jsou základní klimatologickou charakteristikou, indikující vlhkostní poměry daného roku. Nedostatek srážek způsobuje spolu s vysokým výparem (ovlivněným nadprůměrnými teplotami) tzv. klimatické sucho, je prvotní příčinou vzniku hydrologického a půdního sucha. Sucho je považováno za jeden z nejzávažnějších projevů změny klimatu na území ČR. Srážkové poměry daného roku jsou vyhodnoceny srovnáním ročního územního srážkového úhrnu s dlouhodobým normálem.
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
Mokřadní a rašeliništní biotopy obsahují druhově pestrá společenstva a vedle negativních antropogenních aktivit jsou ohroženy především stále častějším výskytem sucha, které může v kombinaci s nevhodnými antropogenními aktivitami vést ke zmenšování až k úplné degradaci daného mokřadu a tím i k vysychání hydrografické sítě, na kterou jsou mokřady a rašeliniště napojeny a kterým dodávají vláhu.