Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Indikátor zobrazuje podíl jednotlivých způsobů nakládání s odpady v krajích České republiky se zaměřením na materiálové a energetické využití, skládkování a spalování. Ukazuje, do jaké míry se daří odpady využívat jako suroviny a omezovat jejich ukládání na skládky. Vysoké materiálové využití podporuje cíle oběhového hospodářství a snižuje tlak na přírodní zdroje, čímž přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí.
Index WEI vyjadřuje nedostatek vody a popisuje, jaký tlak vytvářejí celkové odběry vody na vodní zdroje. Určuje tak země, které mají vzhledem ke svým zdrojům vysoké odběry, a proto jsou náchylné k nedostatku vody (vodnímu stresu).
Počty zabavených nelegálně pašovaných exemplářů druhů chráněných Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).
Rozvoj silniční infrastruktury snižuje dopravní zátěž sídel, jako jsou znečišťování ovzduší nebo hluková zátěž. Negativním aspektem výstavby nových silničních komunikací je však fragmentace krajiny s dopady na ekosystémy a biodiverzitu.
Indikátor hodnotí vývoj podílu připojených obyvatel na veřejný vodovod.
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Hodnocení vývoje objemu odebraných povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.
Indikátor je konstruován jako suma nahlášených škod způsobených povodněmi, vichřicí, krupobitím a tíhou sněhu v rámci živelního pojištění, a dále jako suma příslušných pojistných událostí.