Krajinný pokryv dle databáze Corine Land Cover
Krajinný pokryv dle databáze CORINE Land Cover
Výběr
Příroda a krajina Hodnocení zranitelnosti České republiky ve vztahu ke změně klimatu Zprávy o životním prostředí v krajích České republiky
Zrušit všechny filtry
Počet nepůvodních a invazních druhů vyskytujících se na území ČR
Rozšiřování nepůvodních druhů představuje riziko z hlediska zachování biologické rozmanitosti jak na úrovni druhů (nebezpečí křížení a ztráty genetické variability, konkurence), tak na úrovni celých společenstev, a to zejména v případech, kdy má nepůvodní druh schopnosti, které jej z různých důvodů zvýhodňují oproti druhům původním a začne se intenzivně rozšiřovat - takový druh pak bývá označován jako invazní.
Podíl rozlohy zvláště chráněných území a soustavy Natura 2000
Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.
Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES (Směrnice evropského parlamentu a rady o ochraně volně žijících ptáků – dále též jen „směrnice o ptácích“) a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. Česká republika implementovala tuto směrnici do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Evropsky významné lokality (EVL) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť přílohy I a druhy přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Seznam typů přírodních stanovišť a druhů vyskytujících se v České republice, pro které mají být vyhlášeny lokality, je uveden ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 166/2005 Sb. Odborná kritéria výběru lokalit jsou součástí přílohy III směrnice.
Rozloha alpínských a subalpinských biotopů
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
Rozloha mokřadních a rašeliništních přírodních biotopů
Mokřadní a rašeliništní biotopy obsahují druhově pestrá společenstva a vedle negativních antropogenních aktivit jsou ohroženy především stále častějším výskytem sucha, které může v kombinaci s nevhodnými antropogenními aktivitami vést ke zmenšování až k úplné degradaci daného mokřadu a tím i k vysychání hydrografické sítě, na kterou jsou mokřady a rašeliniště napojeny a kterým dodávají vláhu.
Struktura využití území v kraji
Podíl zemědělské půdy dle katastrů a struktura využití území v jednotlivých krajích
Zvláště chráněná území v ČR
Geografické rozmístění chráněných území na mapě Česka