Celkové odběry vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Výběr
Čistírny odpadních vod
Vyhodnocení vývoje počtu čistíren odpadních vod dle jednotlivých typů čištění.
Čištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace
Vyhodnocení vývoje objemu čištěných a nečištěných odpadních vod.
Domácí materiálová spotřeba
Zobrazený obsah tematizuje domácí materiálovou spotřebu (DMC – Domestic Material Consumption), která vyjadřuje celkové množství surovin využitých v národní ekonomice. Sleduje hmotnost vstupů z domácí těžby a čistého dovozu surovin, materiálů a výrobků. Toto téma úzce souvisí s udržitelností hospodářství, protože nadměrné čerpání přírodních zdrojů přispívá k degradaci životního prostředí, ztrátě biodiverzity a zvyšování emisí skleníkových plynů. Ukazatel DMC slouží jako klíčový indikátor při hodnocení efektivity materiálového hospodaření a míry závislosti na dovozu. Jeho snižování je jedním z cílů Státní politiky životního prostředí a přechodu na oběhové hospodářství, které usiluje o minimalizaci odpadů, efektivní využívání druhotných surovin a omezení tlaků na přírodní zdroje. Vysoká materiálová náročnost ekonomiky bývá spojena s výrobními sektory a stavebnictvím, což klade důraz na potřebu inovací, úspor a systémových změn ve spotřebě i produkci.
Fakturovaná pitná voda
Využití pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu jednotlivými skupinami odběratelů.
Hluková zátěž obyvatelstva mimo aglomerace
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.
Hluková zátěž obyvatelstva v aglomeracích
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Hlukové mapování se dle směrnice 2002/49/ES (Environmental Noise Directive, END) provádí na celém území městských aglomerací nad 100 tis. obyvatel, a to pro silniční dopravu (provoz na pozemních komunikacích), železniční dopravu a průmyslové zdroje. Aglomerace jsou tak komplexněji pokryty hlukovým mapováním a výsledky jsou proto reprezentativnější než pro území mimo aglomerace, kde se hlukové mapování provádí pouze na vybraných lokalitách definovaných směrnicí END.
Hluková zátěž obyvatelstva v krajích
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť.
Investice do protihlukových opatření na silniční infrastruktuře
Investice do protihlukových opatření na silniční infrastruktuře
Koncentrace dusíkatých látek v podzemních vodách
Překročení referenčních hodnot pro dusitany, amonné ionty a dusičnany je znázorněno v mapě ČR.