Celkové odběry vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Vyhodnocení vývoje počtu čistíren odpadních vod dle jednotlivých typů čištění.
Vyhodnocení vývoje objemu čištěných a nečištěných odpadních vod.
Zobrazený obsah tematizuje domácí materiálovou spotřebu (DMC – Domestic Material Consumption), která vyjadřuje celkové množství surovin využitých v národní ekonomice. Sleduje hmotnost vstupů z domácí těžby a čistého dovozu surovin, materiálů a výrobků. Toto téma úzce souvisí s udržitelností hospodářství, protože nadměrné čerpání přírodních zdrojů přispívá k degradaci životního prostředí, ztrátě biodiverzity a zvyšování emisí skleníkových plynů. Ukazatel DMC slouží jako klíčový indikátor při hodnocení efektivity materiálového hospodaření a míry závislosti na dovozu. Jeho snižování je jedním z cílů Státní politiky životního prostředí a přechodu na oběhové hospodářství, které usiluje o minimalizaci odpadů, efektivní využívání druhotných surovin a omezení tlaků na přírodní zdroje. Vysoká materiálová náročnost ekonomiky bývá spojena s výrobními sektory a stavebnictvím, což klade důraz na potřebu inovací, úspor a systémových změn ve spotřebě i produkci.
Využití pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu jednotlivými skupinami odběratelů.
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Hlukové mapování se dle směrnice 2002/49/ES (Environmental Noise Directive, END) provádí na celém území městských aglomerací nad 100 tis. obyvatel, a to pro silniční dopravu (provoz na pozemních komunikacích), železniční dopravu a průmyslové zdroje. Aglomerace jsou tak komplexněji pokryty hlukovým mapováním a výsledky jsou proto reprezentativnější než pro území mimo aglomerace, kde se hlukové mapování provádí pouze na vybraných lokalitách definovaných směrnicí END.
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť.
Investice do protihlukových opatření na silniční infrastruktuře
Překročení referenčních hodnot pro dusitany, amonné ionty a dusičnany je znázorněno v mapě ČR.