
Materiálové toky v mezinárodním srovnání
Měrný indikátor materiálové spotřeby využitý pro mezinárodní srovnání měří domácí materiálovou spotřebu ve fyzických jednotkách (tunách) na jednoho obyvatele.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Měrný indikátor materiálové spotřeby využitý pro mezinárodní srovnání měří domácí materiálovou spotřebu ve fyzických jednotkách (tunách) na jednoho obyvatele.
Vývoj srážek během roku ovlivňuje odtokové poměry, vláhovou bilanci a množství vody ve sněhové pokrývce, a tím i expozici území suchu, případně povodním. Indikátor hodnotí měsíční územní srážkové úhrny ve srovnání s dlouhodobým normálem.
Na dlouhodobě rostoucí teploty a zvyšující se počet epizod sucha je navázán častější výskyt požárů vegetace. K jejich iniciaci může dojít působením abiotického přírodního činitele (např. blesk), nicméně nejčastější příčinou vzniku požárů je rozdělávání otevřeného ohně, vypalování trávy a kouření ve volné přírodě.
Na dlouhodobě rostoucí teploty a zvyšující se počet epizod sucha je navázán častější výskyt požárů
vegetace. K jejich iniciaci může dojít působením abiotického přírodního činitele (např. blesk), nicméně
nejčastější příčinou vzniku požárů je rozdělávání otevřeného ohně, vypalování trávy a kouření ve volné
přírodě.
Indikátor sleduje na základě dat HZS ČR počet událostí, resp. zásahů souvisejících s živelními pohromami a vlivy počasí. Mezi události se řadí např. požáry, dopravní nehody, úniky nebezpečných chemických látek či technické havárie. Sledovanými typy živelních pohrom, resp. vlivů počasí jsou povodeň, záplava, déšť, sníh, námraza, větrná smršť, sesuv půdy a ostatní (např. zemětřesení).
Indikátor ukazuje relativní velikost produkce druhotných surovin vůči celkovému materiálovému vstupu do ekonomiky. Přímý materiálový vstup měří vstup používaných materiálů v hospodářství, tj. všechny materiály, které mají ekonomickou hodnotu a jsou používány pro výrobu a spotřebu.
Fyzikální výpar z půdy (evaporace) a fyziologický z povrchu rostlin (transpirace) představují evapotranspiraci, která je výdajovou složkou vláhové bilance. Potenciální evapotranspirace, která nezohledňuje dostupnou vláhu ale jen fyzikální podmínky pro výpar, je ovlivněna zejména teplotou vzduchu a vlhkostí vzduchu. S rostoucími hodnotami evapotranspirace stoupá nebezpečí vysychání půdy a vzniku půdního sucha.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha, růst teplot indikující přebytek energie v klimatickém systému vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů v létě a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje pokles zásob vody ve sněhové pokrývce, větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha. Růst teplot v letním období vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje pokles zásob vody ve sněhové pokrývce, větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha. Růst teplot v letním období vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.