
Celkové odběry vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Vyhodnocení vývoje počtu čistíren odpadních vod dle jednotlivých typů čištění.
Vyhodnocení vývoje objemu čištěných a nečištěných odpadních vod.
Vývoj zahraničního obchodu s elektřinou. Cílem ČR je postupný pokles jejího vývozu.
Indikátor představuje množství energie, která je potřebná k zajištění provozu národního hospodářství. Je konstruován jako podíl spotřeby primárních energetických zdrojů na výši HDP v ČR.
Porovnání energetické náročnosti hospodářství v jednotlivých zemích EU a také s průměrem zemí EU.
Vývoj energetické náročnosti sektorů: doprava, zemědělství, průmysl, stavebnictví.
Dovozní energetická závislost je ukazatelem, který udává, do jaké míry je ekonomika nucena spoléhat se na dovoz energie nebo energetických zdrojů ze zahraničí pro naplnění svých energetických potřeb.
Využití pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu jednotlivými skupinami odběratelů.
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.