
Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v zemích EU
Členské státy EU mají do roku 2020 stanoven cíl, že podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie bude činit 20 %.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Členské státy EU mají do roku 2020 stanoven cíl, že podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie bude činit 20 %.
Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu stanoví do roku 2030 cíl podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 22 %.
Cílem Státní energetické koncepce ČR je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v rozmezí 18–25 % do roku 2040.
Cílem Státní energetické koncepce ČR je dosažení diverzifikovaného mixu primárních energetických zdrojů (PEZ) s cílovou strukturou ve stanovených koridorech.
Cílová struktura výroby elektřiny k roku 2040 vyplývá z aktuálně platných strategických dokumentů.
Fyzikální výpar z půdy (evaporace) a fyziologický z povrchu rostlin (transpirace) představují evapotranspiraci, která je výdajovou složkou vláhové bilance. Potenciální evapotranspirace, která nezohledňuje dostupnou vláhu ale jen fyzikální podmínky pro výpar, je ovlivněna zejména teplotou vzduchu a vlhkostí vzduchu. S rostoucími hodnotami evapotranspirace stoupá nebezpečí vysychání půdy a vzniku půdního sucha.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha, růst teplot indikující přebytek energie v klimatickém systému vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů v létě a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje pokles zásob vody ve sněhové pokrývce, větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha. Růst teplot v letním období vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje pokles zásob vody ve sněhové pokrývce, větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha. Růst teplot v letním období vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Znázornění průtoku ve vybraných profil monitorovací sítě, který byl nižší než dlouhodobý 355denní průtok na území ČR.