
Emise skleníkových plynů na obyvatele v EU
Srovnání emisí skleníkových plynů v jednotlivých zemích se provádí dle emisí skleníkových plynů na obyvatele a na jednotku výkonu ekonomiky (HDP).
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Srovnání emisí skleníkových plynů v jednotlivých zemích se provádí dle emisí skleníkových plynů na obyvatele a na jednotku výkonu ekonomiky (HDP).
Ochrana klimatického systému Země patří celosvětově mezi stěžejní environmentální témata. Opatření z oblasti mitigací se zaměřují na zmírnění změny klimatu prostřednictvím snížení antropogenní zátěže klimatického systému, ke které dochází formou změn ve složení atmosféry (emise skleníkových plynů) i změn v charakteru zemského povrchu (odlesňování, zástavba území). Emise skleníkových plynů ČR jsou hodnoceny dle emisní inventury vykázané národním inventarizačním systémem (NIS) pro potřeby reportingu dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).
Požáry vegetace mohou způsobit značné škody na lesních porostech, na zemědělské půdě i na majetku občanů. Nebezpečí požáru stoupá při poklesu vláhy v půdě a ve vegetaci a tedy v období nedostatku srážek, vysokých teplot a při poklesu vláhové bilance do záporných hodnot. Pro hodnocení nebezpečí požárů se používá tzv. index nebezpečí požárů (INP), který může dosahovat tříd 1–5, přičemž s růstem indexu nebezpečí vzniku požárů vegetace stoupá.
Lesy jsou podle své převažující funkce zařazovány do kategorií lesů hospodářských, ochranných, nebo lesů zvláštního určení. Kategorizace lesů je definována zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích.
Snižování a udržování stavu spárkaté zvěře je prioritou pro umožnění přirozené a umělé obnovy lesa, a to zejména s ohledem na škody, které tato zvěř způsobuje okusem v nově zakládaných lesních kulturách, ale také na zemědělských plodinách a pozemcích. Vysoké stavy zvěře negativní vliv i na celý lesní ekosystém. Důvodem vysokých stavů zvěře je intenzivní využívání krajiny člověkem, především zemědělské hospodaření, které vytváří vhodné krytové a potravní podmínky, a snížená přirozená regulace zvěře, nebo její úplná absence.
Vývoj srážek během roku ovlivňuje odtokové poměry, vláhovou bilanci a množství vody ve sněhové pokrývce, a tím i expozici území suchu, případně povodním. Indikátor hodnotí měsíční územní srážkové úhrny ve srovnání s dlouhodobým normálem.
Mnoho druhů lesních organismů je ohroženo nedostatkem odumřelého dřeva ponechaného v lesích za účelem samovolného rozpadu. Množství odumřelé dřevní hmoty v Česku je menší než v přirozených podmínkách, nicméně se mírně zvyšuje.
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu.
Na dlouhodobě rostoucí teploty a zvyšující se počet epizod sucha je navázán častější výskyt požárů vegetace. K jejich iniciaci může dojít působením abiotického přírodního činitele (např. blesk), nicméně nejčastější příčinou vzniku požárů je rozdělávání otevřeného ohně, vypalování trávy a kouření ve volné přírodě.
Na dlouhodobě rostoucí teploty a zvyšující se počet epizod sucha je navázán častější výskyt požárů
vegetace. K jejich iniciaci může dojít působením abiotického přírodního činitele (např. blesk), nicméně
nejčastější příčinou vzniku požárů je rozdělávání otevřeného ohně, vypalování trávy a kouření ve volné
přírodě.