Produkce komunálních odpadů
Celková produkce komunálních odpadů je součtem produkce směsného komunálního odpadu a komunálního odpadu vyjma směsného.
Výběr
Produkce komunálních odpadů v krajích
Celková produkce komunálních odpadů je součtem produkce směsného komunálního odpadu a komunálního odpadu vyjma směsného.
Produkce obalových odpadů
Mezi nejcharakterističtější projevy konzumní společnosti patří nárůst produkce odpadů z obalů. Z hlediska materiálové struktury odpadů z obalů jsou nejčastěji zastoupeny papírové či lepenkové obaly, které jsou s velkým odstupem následovány plasty a sklem.
Separace odpadu z obcí
Indikátor zobrazuje množství a účinnost separace vybraných složek komunálního odpadu (papíru, plastu, skla a kovu). Sleduje, jak efektivně se daří v obcích tyto materiály oddělovat z celkového toku odpadu. Téma úzce souvisí s přechodem na oběhové hospodářství, jehož cílem je předcházet vzniku odpadů a maximálně využívat materiály prostřednictvím recyklace a opětovného použití. Zvyšování míry třídění napomáhá snižovat environmentální zátěž a závislost na primárních surovinách, což je v souladu s prioritami Státní politiky životního prostředí ČR 2030 a evropských cílů v oblasti nakládání s odpady.
Stav zvěře
Snižování a udržování stavu spárkaté zvěře je prioritou pro umožnění přirozené a umělé obnovy lesa, a to zejména s ohledem na škody, které tato zvěř způsobuje okusem v nově zakládaných lesních kulturách, ale také na zemědělských plodinách a pozemcích. Vysoké stavy zvěře negativní vliv i na celý lesní ekosystém. Důvodem vysokých stavů zvěře je intenzivní využívání krajiny člověkem, především zemědělské hospodaření, které vytváří vhodné krytové a potravní podmínky, a snížená přirozená regulace zvěře, nebo její úplná absence.
Struktura holin
Holiny jsou běžnou součástí obhospodařování lesů, proto by měl být v rámci pěstebních postupů kladen důraz na snižování jejich negativního dopadu na lesní ekosystémy. Malé holiny otevírají při vhodně zvolených pěstebních postupech prostor pro přirozené zmlazení, ale i umělou obnovu a umožňují tak vlastníkům lesa rychlou a efektivní přeměnu druhové skladby dřevin. Naopak velkoplošné holiny, vzniklé např. po vytěžení kůrovcového dřeva způsobují náhlou změnu vlastností lesní půdy a výrazně tak znesnadňují následné zalesnění.
Úroveň defoliace lesních porostů
Schopnost lesů plnit některé jejich funkce lze hodnotit dle zdravotního stavu vyjádřeného stupněm defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.
Věková struktura lesů
Věková struktura lesů je nerovnoměrná. Z hlediska trvalé udržitelnosti a vyrovnanosti těžebních možností (normality) mají porosty do 60 let menší plochu, než je žádoucí, a porosty starší mají plochu větší. Tento stav, který z hlediska ekonomického představuje riziko ztrát, je naopak velmi pozitivní z hlediska podpory biodiverzity. Lesní porosty vyššího věku totiž představují příznivé životní prostředí pro druhy vázané na ekosystémy s vysokým podílem odumřelé dřevní hmoty.