
Hrubý domácí produkt
Vývoj HDP ČR v běžných cenách a ve stálých cenách roku 2015.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Vývoj HDP ČR v běžných cenách a ve stálých cenách roku 2015.
HDP v mezinárodním srovnání v rámci EU.
Vývoj investic a neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí, které vydávají sledované ekonomické subjekty české ekonomiky (tzn. jak soukromé podniky, tak i veřejná sféra). Investiční výdaje zahrnují všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, tj. takové výdaje, které se vztahují k činnostem na ochranu životního prostředí, jejichž hlavním cílem je snižování negativních vlivů způsobených v důsledku podnikatelské činnosti. Neinvestiční náklady představují tzv. běžné výdaje, především mzdové náklady, platby za spotřebu materiálu, energie, za opravy, udržování atd.
Průběžný monitoring silniční infrastruktury, ideálně dostupný online v reálném čase, umožňuje snížit zranitelnost dopravy vůči projevům změny klimatu i snížit riziko dopravních nehod. Monitoring se provádí kamerami, doplněnými v některých případech meteočidly, které měří základní meteorologické prvky, jako jsou teplota, srážky, rychlost větru nebo dohlednost.
Rozvoj silniční infrastruktury snižuje dopravní zátěž sídel, jako jsou znečišťování ovzduší nebo hluková zátěž. Negativním aspektem výstavby nových silničních komunikací je však fragmentace krajiny s dopady na ekosystémy a biodiverzitu.
Indikátor je konstruován jako suma nahlášených škod způsobených povodněmi, vichřicí, krupobitím a tíhou sněhu v rámci živelního pojištění, a dále jako suma příslušných pojistných událostí.
Přehled výnosů z vybraných poplatků, plateb a daní v oblasti ochrany životního prostředí. Účelem výběru poplatků je přímá návratnost do ochrany životního prostředí, čímž se liší od ekologických daní, kde přímá návratnost není nutnou podmínkou. Poplatky představují zdroj pro poskytování podpor, které jsou čerpány především v podobě půjček, dotací a úhrad části úroků půjček a směřují zejména do ochrany vody, biodiverzity a krajiny, ovzduší či do odpadového hospodářství.
Emisní EURO normy představují zakotvení maximálního množství emisí ze silničních vozidel v legislativě EU. Emisní normy musí plnit všechna nová vozidla, která jsou v době platnosti příslušné normy uváděna na trh. Jelikož dochází k postupnému zpřísňování emisních norem, jsou novější vozidla splňující vyšší emisní EURO normy čistší (mají nižší produkci emisí na kilometr), než vozidla starší. Obnova vozového parku je proto spojena s poklesem znečišťování ovzduší dopravou.
Jednotlivé druhy nákladní dopravy se liší mírou zátěží životního prostředí, které způsobují. Podíl druhů šetrnějších k životnímu prostředí, mezi které patří železniční a vodní doprava, indikuje udržitelnost dopravního systému z pohledu environmentálních dopadů.
Mezinárodní srovnání celkových příjmů z ekologických daní, resp. poplatků členěných dle metodologie Eurostatu do 4 hlavních skupin – daně z energetických produktů (např. elektřina, plyn, pevná paliva), dopravní daně a poplatky (např. za registraci vozidel, mýto apod.), daně a poplatky za znečištění životního prostředí a za čerpání přírodních zdrojů (např. poplatky za znečištění ovzduší, platby za odběry vody apod.).