
Emise hlavních znečišťujících látek v Evropě
Vývoj emisí SO2, NOX, NH3, VOC a PM2,5 pro EU27.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Vývoj emisí SO2, NOX, NH3, VOC a PM2,5 pro EU27.
Srovnání emisí skleníkových plynů v jednotlivých zemích se provádí dle emisí skleníkových plynů na obyvatele a na jednotku výkonu ekonomiky (HDP).
Indikátor představuje množství energie, která je potřebná k zajištění provozu národního hospodářství. Je konstruován jako podíl spotřeby primárních energetických zdrojů na výši HDP v ČR.
Vývoj energetické náročnosti sektorů: doprava, zemědělství, průmysl, stavebnictví.
Dovozní energetická závislost je ukazatelem, který udává, do jaké míry je ekonomika nucena spoléhat se na dovoz energie nebo energetických zdrojů ze zahraničí pro naplnění svých energetických potřeb.
Fragmentace krajiny je hodnocena na základě průměrné velikosti nefragmentovaného území.
Hodnocení stavu ochrany evropsky významných druhů živočichů v EU28- stav příznivý, nedostatečný, neznámý a nepříznivý. Reporting dle Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Indikátor sleduje počet hospitalizovaných pro akutní stresovou reakci a posttraumatickou stresovou poruchu jak z hlediska vývoje, tak z hlediska stavu v jednotlivých krajích ČR. Je vhodný pro hodnocení možného dopadu jevů katastrofické povahy souvisejících se změnou klimatu na psychické zdraví obyvatelstva. Extrémní situace (mimořádně ohrožující či katastrofické povahy) představují zátěž a stres pro organismus, jejímž důsledkem může být zvýšená nemocnost, resp. zvýšený podíl obyvatel, kteří trpí posttraumatickými poruchami.
Indikátor sleduje hospitalizovanost pro nemoci oběhové a dýchací soustavy jak z hlediska vývoje, tak z hlediska stavu v jednotlivých krajích ČR. Je vhodný pro hodnocení potenciálního dopadu změny klimatu např. ve formě prudkých změn teplot nebo výskytu jejich extrémních hodnot na zdraví obyvatelstva. Tyto dopady představují zátěž a stres pro organismus, jejímž důsledkem může být zvýšená nemocnost i úmrtnost. Většina úmrtí je přitom spojena právě se zhoršením chronického onemocnění, nejčastěji kardiovaskulárního nebo dýchacího ústrojí.
Jedná se o výrobu tepla pro prodej, tedy pro soustavy zásobování teplem (SZT), i o výrobu v domovních kotelnách, bytových družstvech apod.