
Počet zaznamenaných erozních událostí
Erozní události na zemědělské půdě v ČR od roku 2014.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Erozní události na zemědělské půdě v ČR od roku 2014.
Hlavním cílem v oblasti nakládání s komunálními odpady je výrazně omezovat skládkování ve prospěch zejména jejich materiálového využití, přesto je však nadále téměř polovina komunálních odpadů ukládána na skládkách.
Pozitivní pro přechod na oběhové hospodářství je, že v celkovém nakládání s odpady dominuje jejich využití, především materiálové. Energeticky využívána je jen malá část z celkové produkce odpadů.
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Celková produkce komunálních odpadů je součtem produkce směsného komunálního odpadu a komunálního odpadu vyjma směsného.
Indikátor charakterizuje zastoupení zeleně a vodních ploch v sídlech, resp. v urbánním území nebo v administrativním území všech 61 měst ČR nad 20 tisíc obyvatel (tj. včetně krajských měst). Konkrétně sleduje i zastoupení jednotlivých kategorií zeleně (tj. nízké a vysoké zeleně), vodních ploch a zastavěného území.
Indikátor zobrazuje množství a účinnost separace vybraných složek komunálního odpadu (papíru, plastu, skla a kovu). Sleduje, jak efektivně se daří v obcích tyto materiály oddělovat z celkového toku odpadu. Téma úzce souvisí s přechodem na oběhové hospodářství, jehož cílem je předcházet vzniku odpadů a maximálně využívat materiály prostřednictvím recyklace a opětovného použití. Zvyšování míry třídění napomáhá snižovat environmentální zátěž a závislost na primárních surovinách, což je v souladu s prioritami Státní politiky životního prostředí ČR 2030 a evropských cílů v oblasti nakládání s odpady.
Mapa zobrazuje intenzitu umělého jasu noční oblohy na území České republiky, která je výsledkem světelného znečištění z různých zdrojů umělého osvětlení. Toto znečištění narušuje přirozený denní cyklus prostředí a má negativní dopady na biologické rytmy živočichů, ekologickou rovnováhu a také na lidské zdraví, zejména kvalitu spánku. Problematika světelného smogu se týká především urbanizovaných oblastí, kde dochází k největšímu přísunu světla, ale šíří se i do přírodně cenných lokalit, např. velkoplošných chráněných území, u kterých je zachování přirozeného nočního prostředí zvlášť důležité.
Indikátor úniků těžkých kovů do vody sleduje obsah škodlivých látek, umožňuje identifikovat znečištění a chrání vodní zdroje prostřednictvím pravidelného monitorování a analýzy.
Utužení půdy negativně ovlivňuje produkční i mimoprodukční vlastnosti půdy. V důsledku utužení dochází k omezení infiltrace srážek, urychluje se povrchový odtok a zvyšuje se riziko eroze, přirozené procesy v půdě jsou potlačeny, neboť je narušen vodní, vzdušný a termický režim půdy a je snížen tudíž i obsah organické hmoty v půdě.