
Emise z vytápění domácností
Porovnání charakteristiky topné sezony s emisemi z vytápění domácností PM₁₀, PM₂,₅, VOC, CO a B(a)P v ČR
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Porovnání charakteristiky topné sezony s emisemi z vytápění domácností PM₁₀, PM₂,₅, VOC, CO a B(a)P v ČR
Zahrnuje emise TZL, PM10, PM2,5 a PAU z vytápění domácností v krajském členění.
Produkce emisí hlavních znečišťujících látek v jednotlivých krajích přepočítaných na index k roku 2005. Srovnání emisí znečišťujících látek v krajích mezi sebou v jednotlivých letech.
Významné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví představují staré ekologické zátěže, které zahrnují kontaminovaná místa, jež vznikla nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Nezbytné je proto jejich řešení v podobě inventarizace a následné sanace. Většinou se jedná o bývalé průmyslové objekty, skládky odpadů, čerpací stanice apod.
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť.
Hodnocení stavu evropsky významných stanovišť z hlediska ochrany v EU.
Požáry vegetace mohou způsobit značné škody na lesních porostech, na zemědělské půdě i na majetku občanů. Nebezpečí požáru stoupá při poklesu vláhy v půdě a ve vegetaci a tedy v období nedostatku srážek, vysokých teplot a při poklesu vláhové bilance do záporných hodnot. Pro hodnocení nebezpečí požárů se používá tzv. index nebezpečí požárů (INP), který může dosahovat tříd 1–5, přičemž s růstem indexu nebezpečí vzniku požárů vegetace stoupá.
Indikátor je vypočítán na základě počtu dílů půdních bloků zařazených do kategorií dle velikosti v registru půdy LPIS. V Česku se nacházejí jedny z největších polí v Evropě, což je výsledkem kolektivizace a intenzifikace zemědělství, která probíhala od konce čtyřicátých, a hlavně v padesátých letech dvacátého století. Tyto charakteristiky sice v posledních letech zvýšily produktivitu a efektivitu, velkovýrobní zemědělství však výrazně ovlivnilo přírodní stanoviště, kvalitu půdy a vody.
Překročení referenčních hodnot pro dusitany, amonné ionty a dusičnany je znázorněno v mapě ČR.
Mapa zobrazuje výskyt pesticidů, kde byla překročena norma jakosti stanovená pro podzemní vodu směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES – příloha I.