
Spotřeba biopaliv
Biopaliva jsou obnovitelným zdrojem energie v dopravě, jejich využití nezvyšuje uhlíkovou náročnost dopravy.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Biopaliva jsou obnovitelným zdrojem energie v dopravě, jejich využití nezvyšuje uhlíkovou náročnost dopravy.
Doprava se řadí spolu se zpracovatelským průmyslem a domácnostmi mezi největší spotřebitele energie. Významným aspektem spotřeby energie v dopravě je struktura využitých energetických zdrojů (fosilní zdroje vs. OZE), která indikuje množství emisí skleníkových plynů z dopravy a její směřování (nebo nesměřování) ke klimatické neutralitě
Spotřeba energie z OZE a podíl OZE na celkové spotřebě energie v dopravě je indikátorem vlivu dopravy na klimatický systém a jejího směřování ke klimatické neutralitě. Minimální podíl OZE na spotřebě energie v dopravě je legislativně stanoven pro jednotlivé členské státy EU. Mezi OZE v dopravě se řadí biopaliva a elektřina vyrobená z OZE.
Množství spotřebovaných paliv a druh paliv indikuje spotřebu energie v dopravě a zátěž ovzduší a klimatu, kterou doprava způsobuje.
Klimatické sucho představuje takové meteorologické podmínky (zejména srážky, teplotu vzduchu a vlhkost vzduchu), které jsou pro dané území neobvyklé a vedou k nedostatku vody v území, což může následně způsobit další formy sucha (hydrologické, půdní). Srážkovo-evapotranspirační index (Standardized Precipitation Evapotranspiration Index, SPEI) je bezrozměrná veličina, umožňující hodnotit výskyt a intenzitu klimatického sucha na daném území.
Projevy změny klimatu (přívalové srážky, silný vítr, povodně, vysoké teploty a kolísání teplot) způsobují škody na dopravní infrastruktuře, které lze sledovat v monetárních jednotkách jako výdaje na nápravu škod.
Mapa vyjadřující délku trvání sucha v mělkých vrtech na území ČR.
Mapa vyjadřující délku trvání sucha v pramenech na území ČR.
Výskyt letních dní, tropických dní a tropických nocí charakterizuje teplotní podmínky letní sezony a její extremitu. Růst teploty vzduchu a její zvyšující se extremita představují jeden z nejprokazatelnějších projevů změny klimatu.
Výskyt mrazových, ledových, arktických dní a dní se silným mrazem charakterizuje teplotní podmínky zimní sezony. Pokles ročního počtu mrazových a ledových dní je spojen s poklesem zásob vody ve sněhové pokrývce a tím i s vyšším rizikem výskytu sucha. Zvyšování teplot v zimní sezoně má negativní vliv na vegetaci a ekosystémy, způsobuje narušení vegetačního klidu a zvýšený výskyt lesních a zemědělských škůdců.