Celková produkce odpadů
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Výběr
Celková produkce odpadů v krajích
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Domácí materiálová spotřeba
Zobrazený obsah tematizuje domácí materiálovou spotřebu (DMC – Domestic Material Consumption), která vyjadřuje celkové množství surovin využitých v národní ekonomice. Sleduje hmotnost vstupů z domácí těžby a čistého dovozu surovin, materiálů a výrobků. Toto téma úzce souvisí s udržitelností hospodářství, protože nadměrné čerpání přírodních zdrojů přispívá k degradaci životního prostředí, ztrátě biodiverzity a zvyšování emisí skleníkových plynů. Ukazatel DMC slouží jako klíčový indikátor při hodnocení efektivity materiálového hospodaření a míry závislosti na dovozu. Jeho snižování je jedním z cílů Státní politiky životního prostředí a přechodu na oběhové hospodářství, které usiluje o minimalizaci odpadů, efektivní využívání druhotných surovin a omezení tlaků na přírodní zdroje. Vysoká materiálová náročnost ekonomiky bývá spojena s výrobními sektory a stavebnictvím, což klade důraz na potřebu inovací, úspor a systémových změn ve spotřebě i produkci.
Indikátor průměrná velikost dílů půdních bloků
Indikátor je vypočítán na základě počtu dílů půdních bloků zařazených do kategorií dle velikosti v registru půdy LPIS. V Česku se nacházejí jedny z největších polí v Evropě, což je výsledkem kolektivizace a intenzifikace zemědělství, která probíhala od konce čtyřicátých, a hlavně v padesátých letech dvacátého století. Tyto charakteristiky sice v posledních letech zvýšily produktivitu a efektivitu, velkovýrobní zemědělství však výrazně ovlivnilo přírodní stanoviště, kvalitu půdy a vody.
Infiltrační schopnost půd
Hodnocení infiltrační schopnosti zemědělské půdy bylo vyhodnoceno na základě půdních vlastností a charakteristik v kombinaci s vrstvou pozemků se sníženou infiltrací.
Materiálová náročnost hospodářství
Materiálová náročnost je množství materiálů, které ekonomika potřebuje na vytvoření jednotky výkonu ekonomiky. Vzhledem k tomu, že se získáváním a zpracováním materiálů a surovin jsou spojeny zátěže životního prostředí, indikuje materiálová náročnost i míru těchto zátěží.
Materiálové toky v mezinárodním srovnání
Měrný indikátor materiálové spotřeby využitý pro mezinárodní srovnání měří domácí materiálovou spotřebu ve fyzických jednotkách (tunách) na jednoho obyvatele.
Nakládání s komunálními odpady v krajích
Indikátor zobrazuje rozložení způsobů nakládání s komunálními odpady v jednotlivých krajích České republiky. Umožňuje porovnat míru recyklace, skládkování, spalování a energetického využití odpadů a ukazuje, jak se regiony přibližují k naplňování principů oběhového hospodářství. Vyšší podíl recyklace a nižší závislost na skládkování jsou klíčové pro snižování negativních dopadů odpadového hospodářství na životní prostředí.
Nakládání s odpady v krajích
Indikátor zobrazuje podíl jednotlivých způsobů nakládání s odpady v krajích České republiky se zaměřením na materiálové a energetické využití, skládkování a spalování. Ukazuje, do jaké míry se daří odpady využívat jako suroviny a omezovat jejich ukládání na skládky. Vysoké materiálové využití podporuje cíle oběhového hospodářství a snižuje tlak na přírodní zdroje, čímž přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí.
Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená součinem maximálních přípustných hodnot faktorů ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.