Celková produkce odpadů
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Výběr
Celková produkce odpadů v krajích
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Indikátor průměrná velikost dílů půdních bloků
Indikátor je vypočítán na základě počtu dílů půdních bloků zařazených do kategorií dle velikosti v registru půdy LPIS. V Česku se nacházejí jedny z největších polí v Evropě, což je výsledkem kolektivizace a intenzifikace zemědělství, která probíhala od konce čtyřicátých, a hlavně v padesátých letech dvacátého století. Tyto charakteristiky sice v posledních letech zvýšily produktivitu a efektivitu, velkovýrobní zemědělství však výrazně ovlivnilo přírodní stanoviště, kvalitu půdy a vody.
Infiltrační schopnost půd
Hodnocení infiltrační schopnosti zemědělské půdy bylo vyhodnoceno na základě půdních vlastností a charakteristik v kombinaci s vrstvou pozemků se sníženou infiltrací.
Nakládání s komunálními odpady v krajích
Indikátor zobrazuje rozložení způsobů nakládání s komunálními odpady v jednotlivých krajích České republiky. Umožňuje porovnat míru recyklace, skládkování, spalování a energetického využití odpadů a ukazuje, jak se regiony přibližují k naplňování principů oběhového hospodářství. Vyšší podíl recyklace a nižší závislost na skládkování jsou klíčové pro snižování negativních dopadů odpadového hospodářství na životní prostředí.
Nakládání s odpady v krajích
Indikátor zobrazuje podíl jednotlivých způsobů nakládání s odpady v krajích České republiky se zaměřením na materiálové a energetické využití, skládkování a spalování. Ukazuje, do jaké míry se daří odpady využívat jako suroviny a omezovat jejich ukládání na skládky. Vysoké materiálové využití podporuje cíle oběhového hospodářství a snižuje tlak na přírodní zdroje, čímž přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí.
Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená součinem maximálních přípustných hodnot faktorů ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Plocha svahových nestabilit
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.
Počet zaznamenaných erozních událostí
Erozní události na zemědělské půdě v ČR od roku 2014.
Podíl jednotlivých kategorií nakládání s komunálními odpady
Hlavním cílem v oblasti nakládání s komunálními odpady je výrazně omezovat skládkování ve prospěch zejména jejich materiálového využití, přesto je však nadále téměř polovina komunálních odpadů ukládána na skládkách.