
Produkce komunálních odpadů
Celková produkce komunálních odpadů je součtem produkce směsného komunálního odpadu a komunálního odpadu vyjma směsného.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Celková produkce komunálních odpadů je součtem produkce směsného komunálního odpadu a komunálního odpadu vyjma směsného.
Celková produkce komunálních odpadů je součtem produkce směsného komunálního odpadu a komunálního odpadu vyjma směsného.
Mezi nejcharakterističtější projevy konzumní společnosti patří nárůst produkce odpadů z obalů. Z hlediska materiálové struktury odpadů z obalů jsou nejčastěji zastoupeny papírové či lepenkové obaly, které jsou s velkým odstupem následovány plasty a sklem.
Indikátor zobrazuje množství a účinnost separace vybraných složek komunálního odpadu (papíru, plastu, skla a kovu). Sleduje, jak efektivně se daří v obcích tyto materiály oddělovat z celkového toku odpadu. Téma úzce souvisí s přechodem na oběhové hospodářství, jehož cílem je předcházet vzniku odpadů a maximálně využívat materiály prostřednictvím recyklace a opětovného použití. Zvyšování míry třídění napomáhá snižovat environmentální zátěž a závislost na primárních surovinách, což je v souladu s prioritami Státní politiky životního prostředí ČR 2030 a evropských cílů v oblasti nakládání s odpady.
Struktura spotřeby elektřiny po jednotlivých krajích v sektorech: průmysl, energetika, doprava, stavebnictví, zemědělství, domácnosti, služby a ostatní.
Vývoj spotřeby paliv v domácnostech. Zahrnuje zejména vytápění domácností, ale také spotřebu paliv a elektřiny pro vaření, ohřev teplé vody a provoz domácích elektrických spotřebičů.
Cíle nepřekročení spotřeby primárních energetických zdrojů (PEZ) a konečné spotřeby energie (KSE) jsou stanoveny aktuálně platnými strategickými dokumenty (Státní politika životního prostředí, Státní energetická koncepce, Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu).
Podíl paliv na výrobě elektřiny v ČR v jednotlivých letech i jeho vývoj v čase
Indikátor hodnotí zranitelnost ČR vůči extrémním meteorologickým jevům, a to s využitím dat o počtu neplánovaných poruchových přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny způsobených poruchou přenosové nebo distribuční soustavy za nepříznivých povětrnostních podmínek.
Elektrárny: parní, paroplynové, plynové a spalovací, jaderné, vodní, větrné, fotovoltaické