Podíl plochy státu určený jako chráněná oblast EU
Podíl plochy státu určený jako chráněná oblast a překryv mezi lokalitami Sítě Natura 2000 nebo Emerald a vnitrostátními chráněnými územími v zemích EU.
Výběr
Podíl rozlohy zvláště chráněných území a soustavy Natura 2000
Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES (Směrnice evropského parlamentu a rady o ochraně volně žijících ptáků – dále též jen „směrnice o ptácích“) a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. Evropsky významné lokality (EVL) jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť přílohy I a druhy přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“).
Podíl zastavěných a ostatních ploch
Zastavěné a ostatní plochy z dat katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
Poplatky v oblasti ochrany ŽP
Přehled výnosů z vybraných poplatků, plateb a daní v oblasti ochrany životního prostředí. Účelem výběru poplatků je přímá návratnost do ochrany životního prostředí, čímž se liší od ekologických daní, kde přímá návratnost není nutnou podmínkou. Poplatky představují zdroj pro poskytování podpor, které jsou čerpány především v podobě půjček, dotací a úhrad části úroků půjček a směřují zejména do ochrany vody, biodiverzity a krajiny, ovzduší či do odpadového hospodářství.
Příjmy z ekologických daní a poplatků v mezinárodním kontextu
Mezinárodní srovnání celkových příjmů z ekologických daní, resp. poplatků členěných dle metodologie Eurostatu do 4 hlavních skupin – daně z energetických produktů (např. elektřina, plyn, pevná paliva), dopravní daně a poplatky (např. za registraci vozidel, mýto apod.), daně a poplatky za znečištění životního prostředí a za čerpání přírodních zdrojů (např. poplatky za znečištění ovzduší, platby za odběry vody apod.).
Rozloha alpínských a subalpinských biotopů
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
Rozloha mokřadních a rašeliništních přírodních biotopů
Mokřadní a rašeliništní biotopy obsahují druhově pestrá společenstva a vedle negativních antropogenních aktivit jsou ohroženy především stále častějším výskytem sucha, které může v kombinaci s nevhodnými antropogenními aktivitami vést ke zmenšování až k úplné degradaci daného mokřadu a tím i k vysychání hydrografické sítě, na kterou jsou mokřady a rašeliniště napojeny a kterým dodávají vláhu.
Stav ochrany volně žijících ptáků dle směrnice EU o ptácích
Reporting podle Směrnice Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků se vztahuje na všechny druhy přirozeně se vyskytujících volně žijících ptáků v Evropě.
Struktura využití území v kraji
Podíl zemědělské půdy dle katastrů a struktura využití území v jednotlivých krajích
Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů
Centrálními zdroji veřejných výdajů na ochranu životního prostředí jsou státní rozpočet, státní fondy (především SFŽP ČR) a již zaniklý FNM ČR, jehož zbylé kompetence a prostředky nyní spravuje MF ČR v rámci zvláštních účtů privatizace. Formou spolufinancování, resp. předfinancování podpořených projektů a akcí na ochranu životního prostředí jsou s prostředky z národních veřejných zdrojů vzájemně provázány i prostředky z operačních programů financovaných z fondů EU. Výdaje jsou sledovány i dle programového zaměření.