Alokace prostředků z fondů EU na projekty
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
Výběr
Bohatost struktury lesních porostů
Na území ČR výrazně převládá výskyt porostů s jednoduchou strukturou. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí především v přirozených lesních ekosystémech a porostech s výběrným způsobem hospodaření, jejichž výskyt na našem území je velmi řídký. Ve větší míře se u nás vyskytují porosty, které se svojí prostorovou a věkovou skladbou porostům s bohatou strukturou pouze blíží, a to především ve fázi obnovy, případně jde o porosty spontánně vznikající na dříve nelesních pozemcích (sukcese).
Celková a nahodilá těžba dřeva
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu.
Celková a nahodilá těžba dřeva v krajích
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu.
Celková rozloha holin
Holiny jsou běžnou součástí obhospodařování lesů, proto by měl být v rámci pěstebních postupů kladen důraz na snižování jejich negativního dopadu na lesní ekosystémy. Malé holiny otevírají při vhodně zvolených pěstebních postupech prostor pro přirozené zmlazení, ale i umělou obnovu a umožňují tak vlastníkům lesa rychlou a efektivní přeměnu druhové skladby dřevin. Naopak velkoplošné holiny, vzniklé např. po vytěžení kůrovcového dřeva způsobují náhlou změnu vlastností lesní půdy a výrazně tak znesnadňují následné zalesnění.
Čerpání programu Nová zelená úsporám
Vývoj a stav počtu žádostí (přijatých a vyplacených) a poskytnuté podpory v rámci běžícího programu NZÚ. Podrobné rozlišení dle jednotlivých výzev, krajů a oblastí podpory pro rodinné domy, bytové domy a budovy veřejného sektoru.
Čerpání prostředků z OPŽP
Přehled projektů s vydaným rozhodnutím a prostředků vykázaných příjemci řídícímu orgánu Operační program Životní prostředí 2014–2020 (celkové způsobilé výdaje) dle prioritních os.
Defoliace základních druhů dřevin
Schopnost lesů plnit některé jejich funkce lze hodnotit dle zdravotního stavu vyjádřeného stupněm defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.
Délka vegetačního období
Růst průměrných teplot vzduchu v přechodných obdobích, tj. na jaře a na podzim, který je možné spojovat se změnou klimatu, vegetační období prodlužuje a posouvá jeho nástup a ukončení. Jelikož rostliny potřebují období vegetačního klidu, způsobuje časnější nástup vegetační sezony jejich větší náchylnost k mrazům a k suchu, v lesních porostech způsobují vyšší teploty snadnější šíření lesních škůdců. Velké vegetační období je ohraničeno denní průměrnou teplotou vyšší než 5 °C, hlavní vegetační období teplotou nad 10 °C. Začátek období s danou charakteristickou teplotou je určen prvním výskytem situace, kdy v šesti po sobě následujících dnech je průměrná denní teplota vzduchu vyšší než daná hranice. Konec je pak stanoven na základě prvního výskytu po sobě jdoucích šesti dní s průměrnou denní teplotou vzduchu pod stanovenou hranicí.
Délka vln horka
Mimořádně horké počasí má v podmínkách ČR ze všech projevů změny klimatu nejzávažnější potenciální zdravotní dopady. Horké vlny představují významnou zátěž pro lidský organismus, zejména pro osoby trpící kardiovaskulárními chorobami, osoby starší a osoby se zhoršenou schopností termoregulace. Horká vlna je definována jako období tří a více po sobě jdoucích dnů, kdy denní maximální teplota vzduchu je rovna 30 °C nebo vyšší a přesáhne v dané lokalitě dlouhodobý průměr maximální denní teploty vzduchu pro danou lokalitu zaznamenaný v normálovém období (1981–2010) o více než 5 °C.