
Podíl plochy státu určený jako chráněná oblast EU
Podíl plochy státu určený jako chráněná oblast a překryv mezi lokalitami Sítě Natura 2000 nebo Emerald a vnitrostátními chráněnými územími v zemích EU.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Podíl plochy státu určený jako chráněná oblast a překryv mezi lokalitami Sítě Natura 2000 nebo Emerald a vnitrostátními chráněnými územími v zemích EU.
Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES (Směrnice evropského parlamentu a rady o ochraně volně žijících ptáků – dále též jen „směrnice o ptácích“) a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. Evropsky významné lokality (EVL) jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť přílohy I a druhy přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“).
Podíl území a obyvatel ČR vystavených nadlimitním koncentracím O3.
Podíl území a obyvatel ČR vystavených nadlimitním koncentracím PM2,5 a PM10.
Podíl území kraje s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví PM2,5, PM10, O3 a B(a)P.
Zastavěné a ostatní plochy z dat katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
Průměrná denní koncentrace PM10 v Evropě a Průměrná denní maximální osmihodinová koncentrace O3 v Evropě.
Ukazatel zdravotních dopadů dlouhodobé expozice suspendovaným částicím - odhad počtu předčasně zemřelých pro dospělou populaci nad 30 let věku s vyloučením vnějších příčin úmrtí.
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
Mokřadní a rašeliništní biotopy obsahují druhově pestrá společenstva a vedle negativních antropogenních aktivit jsou ohroženy především stále častějším výskytem sucha, které může v kombinaci s nevhodnými antropogenními aktivitami vést ke zmenšování až k úplné degradaci daného mokřadu a tím i k vysychání hydrografické sítě, na kterou jsou mokřady a rašeliniště napojeny a kterým dodávají vláhu.