
Emise znečišťujících látek v krajích
Produkce emisí hlavních znečišťujících látek v jednotlivých krajích přepočítaných na index k roku 2005. Srovnání emisí znečišťujících látek v krajích mezi sebou v jednotlivých letech.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Produkce emisí hlavních znečišťujících látek v jednotlivých krajích přepočítaných na index k roku 2005. Srovnání emisí znečišťujících látek v krajích mezi sebou v jednotlivých letech.
Požáry vegetace mohou způsobit značné škody na lesních porostech, na zemědělské půdě i na majetku občanů. Nebezpečí požáru stoupá při poklesu vláhy v půdě a ve vegetaci a tedy v období nedostatku srážek, vysokých teplot a při poklesu vláhové bilance do záporných hodnot. Pro hodnocení nebezpečí požárů se používá tzv. index nebezpečí požárů (INP), který může dosahovat tříd 1–5, přičemž s růstem indexu nebezpečí vzniku požárů vegetace stoupá.
Teoretický odhad pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění při celoživotní expozici měřeným koncentracím B(a)P v Česku
Měrné emise (emise přepočítané na jednotku plochy) hlavních znečišťujících látek v jednotlivých krajích a letech udávají zatížení území kraje zdroji emisí.
Vývoj srážek během roku ovlivňuje odtokové poměry, vláhovou bilanci a množství vody ve sněhové pokrývce, a tím i expozici území suchu, případně povodním. Indikátor hodnotí měsíční územní srážkové úhrny ve srovnání s dlouhodobým normálem.
Oblasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví PM2,5, PM10, O3 a B(a)P.
Na dlouhodobě rostoucí teploty a zvyšující se počet epizod sucha je navázán častější výskyt požárů vegetace. K jejich iniciaci může dojít působením abiotického přírodního činitele (např. blesk), nicméně nejčastější příčinou vzniku požárů je rozdělávání otevřeného ohně, vypalování trávy a kouření ve volné přírodě.
Na dlouhodobě rostoucí teploty a zvyšující se počet epizod sucha je navázán častější výskyt požárů
vegetace. K jejich iniciaci může dojít působením abiotického přírodního činitele (např. blesk), nicméně
nejčastější příčinou vzniku požárů je rozdělávání otevřeného ohně, vypalování trávy a kouření ve volné
přírodě.
Indikátor sleduje na základě dat HZS ČR počet událostí, resp. zásahů souvisejících s živelními pohromami a vlivy počasí. Mezi události se řadí např. požáry, dopravní nehody, úniky nebezpečných chemických látek či technické havárie. Sledovanými typy živelních pohrom, resp. vlivů počasí jsou povodeň, záplava, déšť, sníh, námraza, větrná smršť, sesuv půdy a ostatní (např. zemětřesení).
Podíl území a obyvatel ČR vystavených nadlimitním koncentracím PM2,5, PM10, O3 a B(a)P.