Dovoz a vývoz elektrické energie a podíl salda na spotřebě
Vývoj zahraničního obchodu s elektřinou. Cílem ČR je postupný pokles jejího vývozu.
Výběr
Energetický regulační úřad Národní referenční laboratoř pro komunální hluk Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v.v.i.
Zrušit všechny filtry
Hluková zátěž obyvatelstva mimo aglomerace
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.
Hluková zátěž obyvatelstva v aglomeracích
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Hlukové mapování se dle směrnice 2002/49/ES (Environmental Noise Directive, END) provádí na celém území městských aglomerací nad 100 tis. obyvatel, a to pro silniční dopravu (provoz na pozemních komunikacích), železniční dopravu a průmyslové zdroje. Aglomerace jsou tak komplexněji pokryty hlukovým mapováním a výsledky jsou proto reprezentativnější než pro území mimo aglomerace, kde se hlukové mapování provádí pouze na vybraných lokalitách definovaných směrnicí END.
Infiltrační schopnost půd
Hodnocení infiltrační schopnosti zemědělské půdy bylo vyhodnoceno na základě půdních vlastností a charakteristik v kombinaci s vrstvou pozemků se sníženou infiltrací.
Instalovaný výkon vodních elektráren
Indikátor hodnotí citlivost energetiky na projevy změny klimatu, a to na sucho a povodně. Vyšší instalovaný výkon vodních elektráren znamená, že je energetika citlivější na výskyt (výpadky části zdrojů v důsledku) těchto jevů.
Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená součinem maximálních přípustných hodnot faktorů ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Podíl OZE na výrobě elektřiny
Cílem Státní energetické koncepce ČR je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v rozmezí 18–25 % do roku 2040.
Podíl výroby elektřiny podle druhu paliv
Cílová struktura výroby elektřiny k roku 2040 vyplývá z aktuálně platných strategických dokumentů.
Podíl zemědělské půdy potenciálně ohrožené větrnou erozí
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená dlouhodobým průměrným smyvem půdy
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.