Energetická náročnost HDP
Indikátor představuje množství energie, která je potřebná k zajištění provozu národního hospodářství. Je konstruován jako podíl spotřeby primárních energetických zdrojů na výši HDP v ČR.
Výběr
Energetická náročnost sektorů
Vývoj energetické náročnosti sektorů: doprava, zemědělství, průmysl, stavebnictví.
Fakturovaná pitná voda
Využití pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu jednotlivými skupinami odběratelů.
Hluková zátěž obyvatelstva mimo aglomerace
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.
Hluková zátěž obyvatelstva v aglomeracích
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Hlukové mapování se dle směrnice 2002/49/ES (Environmental Noise Directive, END) provádí na celém území městských aglomerací nad 100 tis. obyvatel, a to pro silniční dopravu (provoz na pozemních komunikacích), železniční dopravu a průmyslové zdroje. Aglomerace jsou tak komplexněji pokryty hlukovým mapováním a výsledky jsou proto reprezentativnější než pro území mimo aglomerace, kde se hlukové mapování provádí pouze na vybraných lokalitách definovaných směrnicí END.
Hrubý domácí produkt
Vývoj HDP ČR v běžných cenách a ve stálých cenách roku 2015.
Investice a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí
Vývoj investic a neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí, které vydávají sledované ekonomické subjekty české ekonomiky (tzn. jak soukromé podniky, tak i veřejná sféra). Investiční výdaje zahrnují všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, tj. takové výdaje, které se vztahují k činnostem na ochranu životního prostředí, jejichž hlavním cílem je snižování negativních vlivů způsobených v důsledku podnikatelské činnosti. Neinvestiční náklady představují tzv. běžné výdaje, především mzdové náklady, platby za spotřebu materiálu, energie, za opravy, udržování atd.
Lov zvěře
Snižování a udržování stavu spárkaté zvěře je prioritou pro umožnění přirozené a umělé obnovy lesa, a to zejména s ohledem na škody, které tato zvěř způsobuje okusem v nově zakládaných lesních kulturách, ale také na zemědělských plodinách a pozemcích. Vysoké stavy zvěře negativní vliv i na celý lesní ekosystém. Důvodem vysokých stavů zvěře je intenzivní využívání krajiny člověkem, především zemědělské hospodaření, které vytváří vhodné krytové a potravní podmínky, a snížená přirozená regulace zvěře, nebo její úplná absence.
Materiálová náročnost hospodářství
Materiálová náročnost je množství materiálů, které ekonomika potřebuje na vytvoření jednotky výkonu ekonomiky. Vzhledem k tomu, že se získáváním a zpracováním materiálů a surovin jsou spojeny zátěže životního prostředí, indikuje materiálová náročnost i míru těchto zátěží.
Nahodilá těžba podle příčin vzniku
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu.