
Alokace prostředků z fondů EU na projekty
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
K růstu využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v silniční dopravě má docházet dle Akčního plánu čisté mobility (NAP ČM), jehož aktualizace byla schválena vládou v srpnu 2024. NAP ČM naplňuje požadavky Nařízení EU (2023/1804) k zavádění infrastruktury alternativních paliv (AFIR). Růst využívání těchto pohonů snižuje znečišťování ovzduší dopravou a je součástí dekarbonizace dopravy, která je klíčová pro plnění cílů klimaticko-energetické politiky EU.
Emise z dopravy přepočtené na jednotku plochy ukazují emisní zátěž území a tedy i míru znečišťování ovzduší dopravou. Nejvyšší emisní zátěž z dopravy mají městské aglomerace. Oxidy dusíku jsou typickou látkou produkovanou spalovacími motory, k překračování imisních limitů pro oxidy dusíku dochází zejména v dopravně zatížených lokalitách.
Doprava je významným znečišťovatelem ovzduší a produkcí emisí skleníkových plynů zatěžuje klimatický systém. Míra znečišťování ovzduší dopravou závisí na skladbě přepravních výkonů osobní a nákladní dopravy, struktuře vozového parku dle pohonů a stáří a na využívání alternativních paliv a pohonů (CNG, elektromobilita)
Doprava je významným znečišťovatelem ovzduší a produkcí emisí skleníkových plynů zatěžuje klimatický systém. Míra znečišťování ovzduší dopravou závisí na skladbě přepravních výkonů osobní a nákladní dopravy, struktuře vozového parku dle pohonů a stáří a na využívání alternativních paliv a pohonů (CNG, elektromobilita).
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Hlukové mapování se dle směrnice 2002/49/ES (Environmental Noise Directive, END) provádí na celém území městských aglomerací nad 100 tis. obyvatel, a to pro silniční dopravu (provoz na pozemních komunikacích), železniční dopravu a průmyslové zdroje. Aglomerace jsou tak komplexněji pokryty hlukovým mapováním a výsledky jsou proto reprezentativnější než pro území mimo aglomerace, kde se hlukové mapování provádí pouze na vybraných lokalitách definovaných směrnicí END.
Přehled výnosů z vybraných poplatků, plateb a daní v oblasti ochrany životního prostředí. Účelem výběru poplatků je přímá návratnost do ochrany životního prostředí, čímž se liší od ekologických daní, kde přímá návratnost není nutnou podmínkou. Poplatky představují zdroj pro poskytování podpor, které jsou čerpány především v podobě půjček, dotací a úhrad části úroků půjček a směřují zejména do ochrany vody, biodiverzity a krajiny, ovzduší či do odpadového hospodářství.
Emisní EURO normy představují zakotvení maximálního množství emisí ze silničních vozidel v legislativě EU. Emisní normy musí plnit všechna nová vozidla, která jsou v době platnosti příslušné normy uváděna na trh. Jelikož dochází k postupnému zpřísňování emisních norem, jsou novější vozidla splňující vyšší emisní EURO normy čistší (mají nižší produkci emisí na kilometr), než vozidla starší. Obnova vozového parku je proto spojena s poklesem znečišťování ovzduší dopravou.
Doprava se řadí spolu se zpracovatelským průmyslem a domácnostmi mezi největší spotřebitele energie. Významným aspektem spotřeby energie v dopravě je struktura využitých energetických zdrojů (fosilní zdroje vs. OZE), která indikuje množství emisí skleníkových plynů z dopravy a její směřování (nebo nesměřování) ke klimatické neutralitě